I. Probiotika, prebiotika, symbiotikaII. Zesílená probiotikaIII. Probiotika a fytokomponentyIV. Probiotika a nespecifické substrátyVI. Probiotika a antibiotikaVII. Probiotika a stopové prvkyVIII. Další vývoj v oblasti probiotik

Zjistilo se, že mléčné bakterie, mezi nimi řada probiotik, produkují antimikrobiální látky. Patří sem: toxické metabolity kyslíku, systém laktoperoxidáza-thiokyanát, organické kyseliny a bakteriociny.
Organické kyseliny společně s probiotiky a specifickými sacharidy (stěnami kvasničných buněk) se často považují za alternativy použití antibiotických růstových promotorů.
Zjistilo se např., že kyselina mravenčí snižuje počet koliformních bakterií v trávicím traktu odstavených prasat. Alternativou k použití organických kyselin ve spojení s probiotiky ve stravě je použití fermentovaných krmiv. Za určitých podmínek se mohou probiotické kmeny využít jako jediné fermentační prostředky v mléku. V mnoha případech se však dává přednost použití podpůrné kultury. Spojením probiotické a podpůrné kultury se zvyšuje stupeň okyselení. Četné studie ukázaly, že fermentované tekuté krmivo podporuje u prasat růst a vede k vytváření profylaktické ochrany před poruchami trávení. Podávání mléka fermentovaného Lactobacillus acidophilus LA-2 způsobilo značné snížení (71,9 % v průměru) fekální mutagenity a zvýšení počtu Lactobacillus spp. a Bifidobacterium spp. v humánních střevech.
Baktericidní aktivita určitých mastných kyselin in vitro je známa již dlouho a může mít význam také in vivo v prevenci, eliminaci a v některých případech v léčení infekcí. Počet mléčných bakterií spojených s epiteliální mukózou a ve výkalech byl nejvyšší v trávicím traktu ryb, které dostávaly stravu s přídavkem 7 % linolové kyseliny (18:3 n-3) nebo 4 % polynenasycených mastných kyselin. Předpokládá se tak, že dietetické mastné kyseliny ovlivňují místa upevnění střevních mikroorganismů, pravděpodobně modifikací složení mastných kyselin ve stěně střev.
Byly popsány některé metody regulace diarheální Escherichia coli bakteriociny. Existuje možnost využití nisinu a kolicinů v potravinách a v zemědělství k inhibici senzitivních kmenů E. coli způsobujících průjmy. Předpokládá se, že spojením probiotických mikroorganismů s bakteriociny by se mohl zvýšit jejich vliv na hostitele.

Trends in Food Science & Technology, 13, 2002, č. 4, s. 121–126