Bezpečnost potravin

Azaspiracidy v mořských produktech

Vydáno: 11. 3. 2003
Autor:

Azaspiracidy jsou nová skupina toxinů, které akumulují korýši. Výskyt otrav způsobených azaspiracidy byl dosud podhodnocován.

Otrava azaspiracidy (AZP) je nový syndrom způsobený polyeterovými toxiny, které se akumulují v tkáních korýšů. V Evropě bylo zaznamenáno několik případů otrav po konzumaci irských slávek (Mytilus edulis). Dosud bylo izolováno pět azaspiracidových toxinů.
Symptomy otravy azaspiracidy u člověka jsou: nauzea, silný průjem a křeče v břiše. Tyto symptomy se podobají průjmovitým otravám z korýšů (DSP, diarrhoetic shellfish poisoning) a otravám bakteriálními enterotoxiny. Počty otrav způsobených azaspiracidy se pravděpodobně v současné době uvádějí nižší, než je skutečnost.
Azaspiracid 1 (AZA 1) se značně liší od ostatních mořských toxinů. Uvedený toxin má jedinečnou strukturu, byl prvně izolován ze skupiny AZP toxinů a obvykle se z AZP toxinů vyskytuje nejvíce. Ostatní AZP toxiny se označují jako AZA 2, AZA 3, AZA 4 a AZA 5. AZP toxiny jsou pro člověka potenciálně nebezpečnější než DSP toxiny, neboť se v toxikologických studiích na myších zjistilo, že azaspiracidy způsobují rozsáhlé poškození orgánů a indukují vznik nádorů.
Monitorování AZP se v Evropě dosud provádělo výhradně pomocí testů na živých zvířatech, které byly vyvinuty k monitorování DSP toxicity u korýšů. Implementace těchto testů však opakovaně selhala v prevenci akutních otrav u člověka. Ačkoliv se polyeterové toxiny patřící do skupiny DSP, zvláště okadaová kyselina a “dinophysis” toxiny vyskytují téměř výhradně v trávicích žlázách (hepatopankreatu) slávek, zjistilo se, že AZP toxiny migrují do dalších tkání. Na základě detekce toxinů v korýších z Anglie a Norska se zjistilo, že AZP  je v Evropě potenciálně značně rozšířena. V březnu 2001 zavedl Úřad pro bezpečnost potravin (FSA) v Irsku limit 0,2 µg/g pro celkové množství tří hlavních AZP toxinů (AZA 1–3) v celé tkáni korýšů. Evropská unie tento limit revidovala a stanovila ve svém nařízení limit 0,16 µg/g.
Ke stanovení AZP toxinů v korýších jsou k dispozici četné metody LC-MS (kapalinové chromatografie-hmotnostní spektrometrie).
Hřebenatka má tendenci akumulovat velké množství toxinů (PSP toxiny, domoová kyselina, DSP toxiny). Nově se zjistilo, že hřebenatka (Pecten maximus) akumuluje také AZP toxiny (AZA 1–3). Zajímavé je, že ačkoliv AZP toxiny byly obsaženy ve fytoplanktonu a slávkách, AZA 3 nebyl zjištěn v hřebenatkách. Ke zvýšení bezpečnosti potravin se doporučuje povolit pro prodej pouze určité partie z hřebenatky.

Food Additives and Contaminants, 20, 2003, č. 2, s. 154–160