Bezpečnost potravin

Zemědělská výrobní technika a infiltrace půd – příspěvek ekologického zemědělství k preventivní ochraně před záplavami

Vydáno: 14. 3. 2003
Autor:

Ekologické zemědělství významně ovlivňuje infiltraci půd. Modelování souvislostí mezi fyzikálními, chemickými a biologickými parametry půdy a infiltrací je důležitým úkolem výzkumu.

Procesy jako utužování, zanášení bahnem a ztráta biologické aktivity mají za následek ztrátu infiltrační kapacity zemědělsky využívaných půd a tím také zvýšení intenzity případů velké vody. Spouštěcími faktory pro takové „plíživé ucpávání“ v technice zemědělské výroby jsou příliš vysoké mechanické zatěžování půd při pojíždění a práci, monotónní osevní postupy, nedostatečné monitorování pro strukturu relevantních parametrů a procesů a používání pesticidů. Na pozadí katastrofálních událostí při záplavách v nedávné minulosti se můžeme na udržení vysokého potenciálu infiltrace typického pro dané stanoviště dívat jako na vůbec nejdůležitější, cenami výrobků nehrazenou službu zemědělství. Ke zlepšení infiltrace může bez závislosti na systému ve významném rozsahu přispět minimální zpracování půdy. V konvenčních zemědělských podnicích to ale, bohužel v ostatně již nepříznivém zázemí, představuje pouze jeden oddělený faktor. V ekologicky hospodařících podnicích naopak na infiltraci kladně působí velké množství faktorů. Zejména příznivějšími podmínkami pro tvorbu „biopórů“ vykazují ekologicky obdělávané orné půdy za jinak stejných podmínek přibližně dvakrát tak vysokou míru infiltrace jako srovnávané konvenčně obdělávané půdy. Proto je bezpodmínečně potřeba požadovat a snažit se o plošné rozšíření ekologického zemědělství jako prvořadého ekologického vyrovnávacího opatření pro antropogení ucpávání. Potřeba výzkumu spočívá v modelování souvislostí mezi na různých stupnicích, při vývoji metod ke zjišťování a metod mezních hodnot mechanického zatěžování půd, při zlepšování metod zjišťování potřeby vápna a při trvalé implementaci minimálního zpracování půdy v ekologickém zemědělství.

Landbauforschung Völkenrode, 2002, č. 4, s. 197– 203