Potíže s nedostatkem pitné vody v některých částech světa, katastrofální záplavy, znečištění velkých řek a ztráta biologické rozmanitosti vodních ekosystémů ukazují na to, že lidstvo musí svůj přístup k vodním zdrojům změnit. ŽP

Příležitostí k zamyšlení se nad ochranou a využíváním vody v celosvětovém i místním měřítku je Světový den vody, který byl v roce 1992 vyhlášen Valným shromážděním OSN na 22. březen.

Příležitostí k zamyšlení se nad ochranou a využíváním vody v celosvětovém i místním měřítku je Světový den vody, který byl v roce 1992 vyhlášen Valným shromážděním OSN na 22. březen. Potíže s nedostatkem pitné vody v některých částech světa, katastrofální záplavy, znečištění velkých řek a ztráta biologické rozmanitosti vodních ekosystémů ukazují na to, že lidstvo musí svůj přístup k vodním zdrojům změnit.

Podle celosvětových statistik je voda ze 70% využívána zemědělstvím a z 22 % průmyslem, v rozvinutých zemích využívá průmysl 59% a zemědělství jen 30% (zbytek v domácnostech). V letech 1973-1997 bylo záplavami postiženo 66 milionů lidí na celém světě (z toho 44% v Asii, kde ničivé povodně zmařily 228 tisíc životů). Mizí i přirozené vodní ekosystémy. Od roku 1900 zmizela polovina mokřadů, v povodí Dunaje jich od 1900 bylo zničeno na 80 %. Z 55 evropských největších řek je pouze čtrnáct v dobrém ekologickém stavu a jen pět si zachovalo svůj přírodní charakter. Každý den se do vod dostává bez jakéhokoliv čištění dva miliony tun lidských exkrementů.

Voda byla také jedním z hlavních témat Světového summitu o udržitelném rozvoji, který se konal na přelomu srpna a září 2002 v jihoafrickém Johannesburgu. Účastníci se shodli na tom, že do roku 2015 je třeba snížit počet lidí, kteří nemají přístup ke kvalitní pitné vodě, na polovinu. V současné době nemá přístup k pitné vodě 1,1 miliardy lidí (65 % Asie, 27 % Afrika) a 2,4 miliardy nemá zajištěny odpadní vody.
V České republice došlo mezi lety 1990 a 2001 k významnému poklesu znečištění řek. Přesto však do některých toků putují dále škodlivé látky z přilehlých průmyslových podniků. Nejhorší jakost vody byla zaznamenána v Bílině, kterou ovlivňují hlavně průmyslové zdroje Chemopetrol, a. s., Litvínov a Spolek pro chemickou a hutní výrobu, a. s., Ústí nad Labem. Dalšími silně znečištěnými toky jsou dolní úsek Sázavy, Svratka pod Brnem či přítok Bíliny Bystřice.

Ke zlepšení stavu českých řek napomohlo zprovoznění čistíren odpadních vod alespoň se základním mechanicko-biologickým čištěním u všech aglomerací v ČR s počtem nad 10 tisíc obyvatel. Neustupující problémy s toxickými sinicemi v přehradních nádržích pomůže řešit zavádění bezfosfátových pracích prostředků na trh. Sdružení výrobců mýdla, čisticích a pracích prostředků se v roce 2001 smluvně zavázalo od roku 2005 uvádět na trh pouze bezfosfátové výrobky.

Ničivé důsledky povodní však ukazují, že nejde pouze o čistotu vod. Abychom předcházeli škodám z povodní, musíme vrátit vodním tokům jejich přírodní charakter a předefinovat a důsledně chránit záplavová území před výstavbou.

Vedle státních úřadů a odborných institucí se ochranou vod v České republice zabývají také občanská sdružení. Patří k nim například Arnika, která se soustřeďuje především na ochranu přirozených a přírodě blízkých vodních toků a na prevenci znečištění vod toxickými látkami, nebo Ochrana vod, která se snaží prosazovat ekologicky vhodná řešení úprav vodních toků a budování protipovodňové ochrany.

Rok 2003 vyhlásila OSN Mezinárodním rokem sladkých vod
19.-23. března 2003 se koná Třetí světové forum o vodě v japonské Osace
Další informace: http://www.waterday2003.org ; http://www.arnika.org ; http://www.sweb.cz/ochranavod/ .

Lucie Peláková
Zelený kruh

e-mail: info@iceu.cz ;
http://www.evropska-unie.cz ;

ICEU-EkoList, 21. 3. 2003 (Mik)