Mléko obsahuje mnoho hodnotných látek, které působí pozitivně na lidské zdraví. Na mezinárodním mlékařském kongresu Congrilait v Paříži byly diskutovány různé aspekty tohoto působení.

Američtí vědci sledovali v klinické studii po dobu osmi týdnů skupinu probandů, kteří konzumovali „typickou americkou“ stravu s malým podílem ovoce, zeleniny, mléčných výrobků a naopak velkým podílem tuku. Druhá skupina naopak konzumovala denně 8 až 10 porcí ovoce a zeleniny a třetí (tzv. DASH-skupina) konzumovala stejné dávky ovoce a zeleniny navíc ještě doplněné o tři porce mléčných výrobků denně. Nejnižší systolický krevní tlak (horní hodnota naměřeného krevního tlaku) byl zjištěn u jedinců z třetí skupiny, v porovnání s kontrolní skupinou byl zjištěn jeho pokles o 5 mg Hg a u diastolického tlaku to byly 3 mg Hg; u osob s vysokým krevním tlakem byl zjištěn pokles o 11,4 a 5 mg Hg. Ve skupině, která nekonzumovala mléčné výrobky bylo snížení krevního tlaku v porovnání s DASH  skupinou poloviční.  
  Ve druhé DASH studii bylo sledováno působení redukovaného příjmu sodíku. U lidí citlivých na sůl měly minerální látky obsažené v mléce zmírňující vliv na negativní působení vysokého příjmu soli na krevní tlak.
  Také peptidy, které vznikají z mléčných proteinů, přispívají k výše zmíněnému působení tím, že snižují krevní tlak. Tyto peptidy brzdí proces přeměny enzymu angiotensinu (ACE). U pacientů s vysokým krevním tlakem je možné pomocí fermentovaného mléka, které obsahuje dva ACE brzdící peptidy, dosáhnout výrazného snížení krevního tlaku.
  Další studie ověřovala vliv konzumace mléčných výrobků na syndrom rezistence inzulinu, označovaný také jako syndrom X. S tímto syndromem souvisí více metabolických poruch jako je rezistence na inzulin, intolerance glukózy, hyperinzulinémie, zvýšení obsahu triacylglyceridů v krevním séru, snížení hladiny HDL-cholesterolu a zvýšení krevního tlaku. Této studie se zúčastnily 3000 osob ve věku mezi 18 a 30 lety. Spotřeba mléčných výrobků snížila výskyt všech komponentů syndromu X u osob s nadváhou. Ve skupině s nejnižší spotřebou mléčných výrobků (méně než 10 porcí za týden) byl počet osob se syndromem X dvakrát tak vysoký než ve skupině s více jak 35 porcemi za týden.
 Mléčné výrobky mají díky obsahu vápníku a v menší míře  také vitaminu D, konjugované kyselině linolové, sfingolipidům, kyselině máselné, laktoferinu, syrovátkovým proteinům a fermentačním produktům ochranný účinek proti výskytu karcinomu. Na druhé straně jsou mléčné výrobky rovněž zdrojem tuku a nasycených mastných kyselin, které mohou naopak riziko vzniku rakoviny zvyšovat.  Na základě obsáhlé analýzy je možno shrnout, že v případě karcinomu tlustého střeva zvýšená konzumace mléka a mléčných výrobků mírně snižuje riziko onemocnění. V případě výskytu rakoviny prsu a prostaty nejsou výsledky jednoznačné.
  Bližší informace k objasnění, zda mléko a mléčné výrobky přispívají k výskytu nebo naopak brání vzniku rakoviny, by měly být získány z rozsáhlé studie, která začala v roce 1996 v deseti evropských zemích pod názvem „Výživa a rakovina“.  Více než půl milionu lidí vyplnilo dotazník, obsahující otázky týkající se stravovacích zvyklostí a životního stylu, u části  probandů byl proveden ještě odběr a rozbor krve. Do května 2002 se mezi sledovanými osobami vyskytlo více než 7500 případů karcinomu. Výsledky však bohužel nejsou dosud k dispozici.
  Ve vývoji potravin zlepšujících zdravotní stav (funkční potraviny) se otvírá prostor také pro mléko a mléčné výrobky. Jednou ze strategií je obohacování mléka o konjugovanou kyselinu linolovou (CLA) a použití probiotik v mléčných výrobcích. Podle různých studií může být obsah CLA v mléčném tuku zvýšen pomocí zkrmování polynenasycených mastných kyselin. Podobný účinek má také příjem trávy u laktujících krav. Jiné faktory, které ovlivňují obsah CLA jsou stáří zvířete, roční období a plemenná příslušnost. Negativním momentem jsou obtíže, které způsobují zkrmované oleje při zpracování mléka.
  Konzumace mléčných výrobků s obsahem probiotických bakterií, např. jogurtů nebo fermentovaného mléka je prospěšná pro prevenci a léčbu infekčních průjmů; může mít příznivý vliv na vznik alergických onemocnění a může přispět k léčbě zánětlivých onemocnění střev. Také sýry a sušené práškové mléko mohou obsahovat probiotické bakterie.

Schweizerische Milchzeitung, 129, 2003, č. 12, s. 7