Strava obsahující moučku z lněného semínka může do jisté míry snižovat vysokou hladinu triacylglycerolů v krvi a zabraňovat akumulaci tuku v játrech.

Tým pracovníků z Beltsvilského výzkumného centra pro lidskou výživu v Marylandu zjistil, že přídavek rozmělněného lněného semínka do stravy může snižovat vysokou hladinu triacylglycerolů a zamezovat tvorbu tuku v játrech, což jsou rizikové faktory vzniku srdečních onemocnění a diabetu. Účinky moučky z lněného semínka, resp. sójového proteinu byly nejprve studovány po dobu šesti měsíců na animálním modelu. Ukázalo se, že lněné semínko snižuje hladinu triacylglycerolů v krvi a ukládání tuku v játrech v mnohem větší míře než sójový protein. K výzkumu byly použity jak hubené, tak obézní krysy. Byly krmeny potravou v níž 20 % energetické hodnoty tvořil kasein (kontrola), sójový protein, resp. moučka z lněného semínka. V plazmě byl analyticky určován celkový cholesterol, LDL-cholesterol, triacylglyceroly a celkový protein. V játrech byl zjišťován stupeň steatózy (tuková degenerace tkáně), která reflektuje vysokou cirkulaci tuku v krevním toku. U hubených krys bylo snížení celkového cholesterolu působením lněného semínka, resp. sójového proteinu, ve srovnání s kontrolou, velmi výrazné (20,3, resp. 26 %). Protože tento údaj ale zahrnuje jak LDL, tak HDL-cholesterol, není přínos zase až tak velký. U obézních krys byl účinek obou zkoumaných látek rozdílný. Lněná semínka významně snižovala, ve srovnání s kaseinem, plazmové triacylglyceroly u hubených i obézních krys (33,7, resp. 37 %). U obézních krys docházelo k výrazně vyšší akumulaci tuku v játrech než u krys hubených (200 %) bez ohledu na typ proteinové potravy, ale moučka z lněného semínka významně snižovala ukládání tuku v játrech u hubených i obézních krys ve srovnání s krysami krmenými kaseinem nebo sójovým proteinem. Výzkumníci dospěli k názoru, že suplementace moučkou z lněného semínka může být novou terapeutickou strategií ke snižování hypertriacylglycerolemii a ztučnění jater. K objasnění mechanismu působení je třeba ještě další rozsáhlý humánní výzkum.
Journal of the American College of Nutrition, 22, 2003, č. 2, s. 157–164