tuky, kardiovaskulární choroby, výživová doporučení pro spotřebu tuků, frakce mastných kyselin a jejich vliv, vzorové jídelníčky a jejich vyhodnocení z pohledu tuků

Příčiny úmrtí v západních rozvinutých zemích na kardiovaskulární choroby dosahuje hodnot kolem 50 %. Autor uvádí výživová doporučení spotřeby tuků s ohledem na snížení rizika vzniku kardiovaskulárních chorob. Je to hladina fyzické aktivity (poměr mezi celkovou vydanou energií k energii bazálního metabolismu) vyšší než 1,75, BMI (index tělesné hmotnosti) 21-22, příjem energie z tuků pod 30 %, příjem energie z nasycených mastných kyselin (MK) pod 10 %, z trans-mastných kyselin  pod 2 %, z polynenasycených MK n-6 4-8 %, kyseliny linolenové 2 g denně a polynenasycených MK s řetězcem 20 a více uhlíku 200 mg denně. Je uveden vliv jednotlivých frakcí MK na hladinu triacylglycerolu a celkového,  LDL a HDL cholesterolu a vliv náhrady nasycených MK na hladinu mononenasycených, polynenasycených a trans MK v krvi. Závěrem jsou uvedeny vzorové jídelníčky (potraviny pouze se skrytými tuky, potraviny se skrytými tuky a dvě porce másla, potraviny s sníženým množstvím skrytých tuků a dvěma porcemi Flory) a jejich  nutriční vyhodnocení z pohledu příjmu celkových, nasycených, mononenasycených a polynenasycených tuků. Také je uvedeno složení pomazánkových tuků, tuků na pečení, smažení a fritování z hlediska obsahu jednotlivých frakcí mastných kyselin.

Brát,J.: Význam mastných kyselin ve výživě. Výživa a potraviny, 2003, 58, č. 1, s. 24-27