Třešně obsahují látky, které mohou pravděpodobně tlumit zánětlivé reakce v těle a působit tak proti dně.

Tým pracovníků Centra pro výzkum humánní výživy při univerzitě v Kalifornii podpořil výsledky svého výzkumu, zveřejněnými v posledním čísle časopisu Journal of Nutrition, názor, že višně jsou účinným prostředkem proti dně. Bylo zjištěno, že u 10 sledovaných žen, které po celonočním hladovění konzumovaly třešně, poklesla hladina urátu v plazmě. Koncentrace urátu v moči po konzumaci třešní vzrůstala, přičemž maximum exkrece dosáhla o tři  hodiny později. Mimo markery urátu v plazmě byly rovněž u žen sledovány  antioxidační a protizánětlivé markery. Bylo konstatováno zvýšení kyseliny askorbové v  plazmě, indikující, že kyselina dehydroaskorbová (jediná forma vitaminu C v třešních) v ovoci je biologicky využitelná jako vitamin C. Ženy ve věku od 22 do 40 let konzumovaly dvě porce třešní (280 g) po celonočním půstu. Vzorky krve a moči byly odebírány před konzumací třešní a dále pak po 1,5; 3 a 5 hodinách po jídle. Hladina urátu v plazmě se po pěti hodinách po podání třešní snížila na 183 µmol/l z původní hladiny před podáním třešní, která činila v průměru 214 µmol/l. Po třech hodinách po konzumaci třešní se rovněž poněkud snížila koncentrace C-reaktivního proteinu a oxidu dusíku. Snížení plazmového urátu, ke kterému dochází po konzumaci třešní podporuje podle autorů teorii, že ovoce působí účinně proti dně. Dna (pakostnice) je opakující se akutní artritida periferních kloubů způsobená akumulací krystalů urátu sodného. Snižování C-reaktivních proteinů a oxidu dusíku (indicie zánětů) podporuje in vitro důkazy, že některé látky v třešních mohou tlumit zánětlivé reakce.
http://www.foodnavigator.com