Průzkum na základě objednávky neratovické Spolany dokázal, že ryby jsou na celém toku kontaminované podobně, přesto se pod chemickou továrnou vyskytly hodnoty nejvyšší.

V rybách je více rtuti, než povolují hygienické limity. Potvrdily to analýzy Státního veterinárního ústavu Praha. Průzkum na základě objednávky neratovické Spolany dokázal, že ryby jsou na celém toku kontaminované podobně, přesto se pod chemickou továrnou vyskytly hodnoty nejvyšší.
Veterináři naměřili nejvyšší obsah rtuti v rybě v Obříství pod Spolanou stejně jako na jaře vědci pracující pro ekologické sdružení Arnika. Ryba však v sobě měla podle veterinárního ústavu 2,61 miligramu rtuti na kilogram masa, nikoli 12,3 miligramu na kilogram, jak naměřil pro Arniku Český hydrometeorologický ústav.

Na pěti místech Labe nechala Spolana změřit koncentrace rtuti v rybách, aby vyvrátila názor Arniky, že chemička významně znečišťuje životní prostředí. „Průzkum nemá stejnou vypovídací hodnotu jako pravidelná měření hydrometeorologů,“ uvedl mluvčí Arniky Marek Jehlička. Jednorázový průzkum na zadání Spolany se podle něj zaměřil pouze na rtuť. „Analýza, kterou Arnika zveřejnila na jaře, obsahovala i alarmující data o obsahu dalších toxických látek v tělech ryb,“ vysvětlil Jehlička.

Jan Rosmus ze Státního veterinárního ústavu nepovažuje naměřené hodnoty za dramatické. Přesto, že v několika případech překročily povolený limit jeden miligram rtuti na kilogram. „Obecně ale toxicita ryb není vzhledem k jejich zastoupení v českém jídelníčku dramatická. Důležitý je také podíl anorganické a organické rtuti v tělech, to budeme monitorovat příští rok,“ řekl Rosmus.

Obříství pod Spolanou Neratovice považuje za nejzatíženější lokalitu Tomáš Randák z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického Jihočeské univerzity ve Vodňanech. Jak uvedl na jaře ve zprávě pro Arniku, ryby odlovené v této lokalitě loni v červenci vykazovaly závažné patologické změny. V jejich svalovině byly zjištěny nejvyšší koncentrace rtuti, ale například i polychlorovaných bifenylů a DDT. „V Česku ročně unikne kolem 3300 kilogramů rtuti a asi jen čtyři procenta této zátěže připadají na Spolanu. Proto se domnívám, že Spolana není v žádném případě největším znečišťovatelem životního prostředí rtutí,“ řekl mluvčí chemičky Josef Petrů.

Přípustný limit pro rtuť v tělech sladkovodních ryb se po vstupu Česka do Evropské unie uvolnil. Nyní činí jeden miligram na kilogram svalové hmoty, dříve to bylo u nedravých ryb 0,1 miligramu na kilogram, u dravých 0,5 miligramu na kilogram.

Rtuť se podle Arniky do Labe dostává ve velké míře z podniků chlorové chemie, tedy neratovické Spolany a Spolchemie v Ústí nad Labem. Výroba nebezpečného chloru je v těchto chemičkách založena na amalgámovém postupu využívajícím jedovatou rtuť.

Arnika požaduje, aby Spolana tuto technologii co nejdříve nahradila modernější membránovou metodou. Spolana ovšem počítá s přechodem na tuto technologii až v roce 2015. Do roku 2011 by také měli odborníci zlikvidovat starou amalgámovou elektrolýzu ve Spolaně, která je rovněž zdrojem úniků rtuti do prostředí.

Rtuť se akumuluje v organismech a přenáší se potravním řetězcem. Nejvíce jsou rtutí ohroženy organismy na vrcholu potravní pyramidy včetně člověka.
(MF Dnes) (rap)

http://www.ekolist.cz
EkoList, 30. 11. 2004