Zpráva nazvaná Cukr a životní prostředí ukazuje, že výroba cukru by mohla stát za závažným snížením biodiverzity kvůli ničení biotopů, vysoké spotřebě vody na zavlažování a užívání agrochemie.

Právě v době, kdy se ministři zemědělství zemí EU sešli k diskuzi nad reformou evropského trhu s cukrem, vydala organizace WWF zprávu o poškození životního prostředí, které je způsobováno výrobou cukru.
Zpráva nazvaná Cukr a životní prostředí ukazuje, že výroba cukru by mohla stát za závažným snížením biodiverzity kvůli ničení biotopů, vysoké spotřebě vody na zavlažování a užívání agrochemie.
Každoročně na celém světě mizí odhadem 5 – 6 milionů hektarů orné půdy kvůli erozi a degradaci způsobované intenzivní produkcí cukru. V zemích Evropské unie za rok takto zmizí tři miliony tun půdy a v Turecku samotném dokonce 1,2 milionu tun.
Ve španělské Andalusii snížilo zavlažování polí s cukrovou řepou hladinu řeky Guadalquivir, což se během léta negativně projevilo vysycháním důležitých mokřadů. Znečištění dánských pobřežních vod pocházející ze zpracování cukrové řepy způsobilo výskyt patogenních bakterií a také vředovitá onemocnění u tresek.
I mimo Evropu je produkce cukru zodpovědná za vážné environmentální škody. Například v Papui – Nové Guinei se kvůli pěstování cukrové třtiny snížila úrodnost půdy mezi lety 1979 a 1996 o 40 procent. V Pákistánu pěstování cukrových plodin způsobilo snížení přítoku do delty řeky Indu, na kterém jsou závislé rozsáhlé mangrovové lesy.
„Svět má stále větší chuť na sladké,“ řekla Elizabeth Guttensteinová z Oddělení pro evropské zemědělství a venkov organizace WWF. „Průmysl, spotřebitelé a politici musí spolupracovat, aby v budoucnu bylo při výrobě cukru životní prostředí poškozováno co nejméně.“
Zpráva WWF nabídla také řadu hospodářských metod, jak environmentálním škodám předcházet, například snížení spotřeby vody je možné za pomoci efektivních zavlažovacích systémů, mulčování zvýší úrodnost půdy při pěstování cukrové třtiny. Také existuje řada způsobů, jak omezit půdní erozi.
Tyto metody nejsou dosud součástí evropské politiky výroby cukru, protože Evropa podporuje nadprodukci cukrové řepy. Nadbytky prodává za dumpingové ceny a striktně omezuje množství cukru dovezeného z rozvojových zemí.
Podle WWF by měla být evropská produkce cukru omezena, dumping by měl být zastaven a naopak by měl být zvýšen dovoz cukru produkovaného environmentálně šetrným způsobem v nejchudších zemích světa. Evropská unie by rovněž měla pomoci nejméně rozvinutým zemím zvýšit jejich environmentální standardy.
Hana Hermová (EcoMonitor)

http://www.ekolist.cz
EkoList, 7. 12. 2004