Řetězce již zahrnují 60 až 65 procent potravinářského trhu. Vzhledem k silnému cenovému tlaku nemohou naše podniky přistoupit na požadavky řetězců a tím dochází k poklesu odbytu.

PRAHA 6. ledna (ČTK) – Konzervárenství zaznamenalo po roce 1989 v tuzemsku útlum. Produkce je nyní proti druhé půli 80. let asi poloviční, řada výrobních kapacit zanikla, řekl ČTK Pavel Popelka ze Zájmového sdružení právnických osob konzervárensko- lihovarského průmyslu. U některých druhů výrob se ale podle něj dá do budoucna předpokládat růst. V současnosti patří mezi hlavní problémy oboru umísťování produkce v obchodních řetězcích, které stlačují ceny.
Řetězce již zahrnují 60 až 65 procent potravinářského trhu. „Vzhledem k silnému cenovému tlaku nemohou naše podniky přistoupit na požadavky řetězců a tím dochází k poklesu odbytu,“ uvedl Popelka. Důležitým faktorem je levná polská konkurence. Výrobcům ztěžují život rovněž dlouhé lhůty splatnosti ze strany řetězců a každoroční zdražování vstupů, hlavně energií. Ceny hotových výrobků proti tomu stagnují, nebo i klesají.
Mezi největší tuzemské konzervárenské podniky patří Hamé Babice. Firma, která produkuje trvanlivý i chlazený sortiment, má roční obrat kolem 3,5 až 3,6 miliardy korun.
Podle ředitelky marketingu Hamé Marcely Mitáčkové nahradilo část trvanlivých konzervárenských produktů na trhu čerstvé zboží. „To je důvod, proč jsme před třemi lety investovali do zbrusu nové výrobní haly na chlazený sortiment a začali jsme dělat například chlazené paštiky, saláty a hotová jídla,“ uvedla. Odbyt tohoto sortimentu se zvyšuje a rostoucí trend se bude projevovat i v příštích letech, dodala. Firma dodává na český a slovenský trh i do dalších zemích. Loni v říjnu zprovoznila výrobu v Rusku.
Obor významně ovlivnila privatizace státních podniků konzervárenského průmyslu, která začala v roce 1991 a po níž se výrobní kapacity postupně tříštily. Během let 1992 až 1998 řada původních závodů ukončila činnost. „Nejvíce se tato situace projevila v bývalém Středočeském, Jihočeském, Západočeském a Východočeském kraji,“ uvedl Popelka.
V severomoravském kraji z původně významného podniku SELIKO Olomouc zůstaly pouze dva konzervárenské závody. Konzervárenství se podle něj udrželo hlavně v dnešním Zlínském kraji. Mezi rozhodující zpracovatelské kapacity se zařadilo právě Hamé.
Propad nastal zejména ve výrobě kompotů. Čerstvé ovoce je totiž v současnosti prakticky ve všech druzích dostupné po celý rok. Výrazně klesl také objem zpracování rajských jablek, ale výroba hotových výrobků z rajčat velké snížení nezaznamenala. Například produkce kečupů naopak podstatně narostla, protože se zvedl dovoz rajského protlaku.
Ke klesajícím oborům lze zařadit i výrobu sirupů, protože je na trhu dostatek nealkoholických nápojů již ve zředěném stavu. „Samozřejmě k poklesu došlo i u masových konzerv a hotových jídel, protože se mění stravovací návyky a svoji roli hraje rozšířená nabídka rychlého občerstvení,“ uvedl Popelka.
Mezi výrobky, které tak výrazné snížení nepostihlo, patří především tradiční jednodruhové zeleninové konzervy. V poslední době vykazuje růst výroba sterilované kukuřice. K důležitým ovocným výrobkům se řadí zejména šťávy a také dětská výživa. Perspektivní mohou být do budoucna zeleninové šťávy, které tuzemský trh zatím z větší části postrádá.
Domácí produkty podle Popelky kvalitou odpovídají zboží z ostatních zemí EU. Nadále ale částečně zaostávají v obalové technice a v celkovém vzhledu. „Nákupem nových technologických linek se i tento rozdíl postupně smazává,“ uzavřel.
dmr nol