Sledování cizorodých látek v ČR v roce 2003
Uvádějí se výsledky monitoringu cizorodých látek a pesticidů provedených v r. 2003 SZPI (2,5 % nevyhovujících vzorků) a monitoringu SVS a dalších orgánů dozoru ČR (potraviny, suroviny, krmiva, vody, kaly a půda).
Výsledky vyšetřování potravin a potravinových surovin byly posuzovány podle vyhlášky 53/2002 Sb., o chemických požadavcích na zdravotní nezávadnost potravin a potr. surovin a podle vyhlášky 465/2002 Sb. o max. přípustných množstvích reziduí pesticidů v potravinách a surovinách. Výsledky vyšetřování krmiv byly posuzovány podle vyhlášky 451/2000 Sb. (ve znění vyhlášek 169/2002 Sb. a 544/2002 Sb.). Výsledky vyšetřování vod byly posuzovány podle normy ČSN 75 7221 a podle vyhlášek 82/1999 Sb. o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění vod, 376/2000 Sb. o požadavcích na pitnou vodu a podle metodického pokynu MŽP 8/1996 (kritéria znečištění zemin a podzemní vody). Kaly byly hodnoceny podle vyhlášky 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Posuzování rizikových prvků v půdě bylo provedeno podle vyhlášky 13/1994 Sb. o upravení podrobností ochrany zemědělského půdního fondu a podle metodického pokynu MŽP 8/1996, obsahy rizikových prvků a perzistentních organických polutantů v rostlinách byly posuzovány podle vyhlášky 194/1996 Sb. k zákonu o krmivech.
Laboratorní vyšetřování zahrnuje také některé analyty, pro které nejsou dosud naší legislativou stanoveny limitní hodnoty, ale které mohou mít z hlediska zdravotní nezávadnosti určitý význam a jsou předmětem odborných diskusí.
(Dále jsou z textu zprávy vybrány především údaje o pozitivních nálezech a překročených hygienických limitech nebo maximálních reziduálních limitech, někdy se přitom jedná o cílené vyšetřování při podezření. Pozitivní nález neznamená překročení hygienického limitu.)
V rámci monitoringu cizorodých látek (SZPI) bylo v r. 2003 odebráno 2281 vzorků na stanovení přítomnosti kontaminantů nebo reziduí pesticidů v potravinách a surovinách rostlinného a živočišného původu a krmivech. Z celkového počtu vzorků bylo u 57 vzorků zjištěno překročení limitu, což v procentickém vyjádření představuje 2,5 % nevyhovujících vzorků. Nevyhovující vzorky byly v roce 2003 zaznamenány pouze u potravin rostlinného původu.
Chemické prvky
Z hlediska přítomnosti chemických prvků bylo hodnoceno celkem 283 vzorků (u 25 vzorků byl překročen limit).
Pozitivní nález kadmia byl zaznamenán u všech analyzovaných vzorků máku (z celkového počtu 39 vzorků došlo k překročení limitu u 23 vzorků máku). V rýži (34 vzorků) byl obsah kadmia překročen jen v jednom případě (rýže ze Španělska).
V chlebu byl v jednom případě překročen limit pro olovo (zjištěno 0,87 mg/kg), u výrobků ovoce a zeleniny v plechových obalech se obsah cínu pohyboval mezi 28 až 219 mg/kg (nejvyšší u ananasu, naopak pod mezí detekce u sterilované zeleniny).
U žádného ze vzorků dětské výživy na bázi ovoce a zeleniny nebo obilí nebylo zjištěno překročení limitu pro chemické prvky.
Mykotoxiny
Byly sledovány aflatoxin B1, aflatoxin M1, ochratoxin A, deoxinivalenol a patulin (celkem 321 vzorků, z čehož byl u 40 byl pozitivní nález některého z mykotoxinů). Jen u jednoho vzorku pistácií z Íránu došlo k překročení limitů u aflatoxinů.
Ftaláty
V balených přírodních minerálních vodách a balených vodách (30 vzorků) nebyl zaznamenán pozitivní nález. V případě lihovin byl pozitivní nález zjištěn u 3 z celkem 12 analyzovaných vzorků.
Aromatické uhlovodíky
Aromatické uhlovodíky byly zjišťovány u 76 vzorků (36 nealkoholické nápoje, 40 lihoviny) a byly zaznamenány tři pozitivní nálezy. V jednom případě toluen v sycené limonádě, ve dvou případech styren v lihovinách.
Biogenní aminy
Z analýzy 30 vzorků ryb a rybích výrobků (včetně sleďovitých, makrelovitých, sardelovitých – dle doporučení EK o koordinovaném programu pro úřední kontrolu potravin pro rok 2003) nebyl zjištěn pozitivní nález histaminu.
Solanin
Solanin byl zjišťován u 13 vzorků brambor. Nadlimitní nález solaninu nebyl zaznamenán (bylo stanoveno min. 14 mg/kg, max. 176 mg/kg).
Ethylkarbamát, metanol
Přítomnost ethylkarbamátu v ovocných destilátech závisí na zvoleném technologickém postupu (použití vypeckovaného ovoce). Přítomnost ethylkarbamátu byla zaznamenána u 52 vzorků ovocných destilátů a lihovin s přídavkem ovocného destilátu (z 69 analyzovaných), jen ve 3 případech byl překročen limit 0,4 mg/l.
Přítomnost metanolu může být způsobena použitím nekvalitní suroviny (především nezralé plody) a technologickým procesem. Z 67 hodnocených především ovocných destilátů nevyhověly 2 vzorky.
3-MCPD
Pozitivní nález 3-monochlorpropan-1,2-diolu byl zaznamenán u 11 vzorků z celkem 16 analyzovaných sójových omáček a kořenících přípravků. Požadavkům vyhlášky č. 53/2002 Sb. (0,02 mg/kg) nevyhověly dva vzorky polévkového koření z tuzemska (0,31 a 0,32 mg/kg).
Dioxiny
Přítomnost polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů (PCDD) a polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) byla zjišťována v mléčných výrobcích, rostlinných olejích a v mase ryb (25 vzorků).
V mléčných výrobcích se zjištěné hodnoty PCDD a PCDF pohybovaly mezi 0,61 až 1,5 pg TEQ/g tuku, tzn. pod limitem 3 pg/g tuku (podle nařízení ES 2375/2001).
U 8 rostlinných olejů kolísala hladina PCDD a PCDF mezi 0,31 až 0,47 pg/g tuku (průměr 0,39 pg/g tuku), což je pod limitem (0,75 pg/g tuku).
U 9 vzorků sladkovodních ryb byly hodnoty PCDD a PCDF v rozmezí od 0,13 do 0,57 pg/g vzorku (průměr 0,31 pg/g vzorku, což je 13 x nižší limit)
U všech analyzovaných vzorků byla rovněž zjišťována přítomnost polychlorovaných bifenylů (PCB) – všechny analyzované vzorky vyhověly.
Akrylamid
Vysoký obsah akrylamidu byl zjištěn v některých výrobcích s vyšším podílem škrobu. Nejvyšší množství bylo zjištěno v bramborových lupíncích (max. 1550 μg/kg), u předsmažených bramborových výrobků (hranolky, krokety) se hladina akrylamidu pohybovala v rozmezí od 47 do 154 μg/kg.
U trvanlivého pečiva (např. zejména krekry, tyčinky s posypem olejnatých semen) hodnoty byly rovněž vysoké (od 75 do 726 μg/kg).
Výsledky jsou srovnatelné s výsledky studií prováděných v evropských zemích
Pesticidy
Celkem byly pesticidy zjišťovány v v 906 vzorcích.
U zeleniny (včetně zmrazené, celkem 282 vzorků) byl u některých překročen max. reziduální limit, některé obsahovaly rezidua pesticidů neuvedených ve vyhlášce č. 465/2002 Sb. Nevyhověly:
– salátové okurky – nadlimitní teflubenzuron
– papriky – fenpropathrin
– pór – tebuconazole
– květák – methacrifos a metalaxyl.
U ovoce (zahrnuty i suché skořápkové plody a sušené ovoce, celkem 316 vzorků) byl pozitivní nález u 125 vzorků (hlavně u pomerančů), ale limit byl překročen jen u 2 vzorků (kiwi a mango na dithiokarbamáty).
Komodity významné z hlediska zastoupení ve spotřebním koši (brambory, mouka, rýže nebo chléb) jsou z hlediska přítomnosti reziduí pesticidů bezproblémové.
V dětské výživě na bázi ovoce a zeleniny a dětské obilné výživě byl pozitivní nález reziduí pesticidů zaznamenán ve dvou případech z 35, ale limit nebyl překročen.
Rezidua chlorovaných pesticidů a PCB byla sledována i ve vzorcích mléka, másla, sýrech a zakysaných mléčných výrobcích. Z celkem 74 analyzovaných vzorků bylo vyšší procento pozitivních nálezů zaznamenáno zejména u vzorků másla (hexachlorbenzen u 57,9 %, suma DDT u 91,3 %).
V případě PCB byl pozitivní nález některého ze sledovaných kongenerů zaznamenán u 19 vzorků mléčných výrobků (z celkem 74 analyzovaných).
Dusičnany
Na stanovení obsahu dusičnanů bylo odebráno celkem 185 vzorků zeleniny, přičemž byly sledovány zejména druhy, které kumulují dusičnany ve zvýšené míře. U 158 vzorků byl zaznamenán pozitivní nález, ale max. limit byl překročen jen u 18 vzorků.
SVS ČR hodnotí obsah reziduí a kontaminantů v souladu se směrnicemi ES 96/23 a 96/22, a rozhodnutími 97/747 a 98/179, které jsou transponovány do vyhlášky MZe 291/2003 Sb. (o zákazu podávání některých látek zvířatům). Pro zjišťování obsahu kontaminantů u surovin a potravin živočišného původu je zvolen systém náhodného výběru vzorků, a sice při prohlídce jatečných zvířat, u krmiv, u vod, u výrobků (z farem a od výrobců, ale nikoli z obchodní sítě).
V rámci monitoringu cizorodých látek bylo provedeno celkem 103 230 vyšetření, z toho 85 548 vyšetření v rámci plánovaných vyšetření, 13 471 jako cílená vyšetření a 4211 vyšetření u vzorků dovážených komodit. Celkové zastoupení nadlimitních nálezů bylo 0,31 %, což je nepatně vyšší než v roce 2002 (0,29 %).
U kompletních krmiv pro dokončení výkrmu drůbeže a králíků byly v několika případech zjištěny zbytky doplňkových látek (monensin, nikarbazin, lasalocid, narazin a salinomycin, což svědčí o následné kontaminaci po předchozí výrobě nebo manipulaci s krmivy s přípustným obsahem těchto látek pro ranější stadia výkrmu, nebo dokonce o nedodržení předepsaných ochranných lhůt.
Voda z vlastních studní, používaná k napájení hospodářských zvířa, stále vykazuje vyšší obsah dusičnanů.
U syrového mléka a vajec nebyla zjištěna žádná nadlimitní hodnota cizorodých látek, kromě jednoho případu aflatoxinu M1. Přesto u čtyř vzorků mléka se koncentrace olova přiblížila hygienickému limitu.
V rámci cíleného vyšetřování byly u osmi vzorků medu zjištěny zvýšené hodnoty hydroxymethylfurfuralu (HMF), svědčící o nešetrném přehřátí medu. Vyšetření tuzemského medu na obsah reziduí antibiotik a léčivých přípravků neprokázalo měřitelné hodnoty. Naopak u medů dovezených z Číny a z Brazílie byla prokázána rezidua chloramfenikolu, sulfonamidů a také tetracyklinů, a proto byl med byl vrácen, dovoz z Číny byl zcela zastaven.
Z vyšetření krve a moče zvířat a vyšetřování na jatkách vyplynula jedna nadlimitní hodnota kadmia v mase prasat, u 8 vzorků byla hodnota olova těsně pod přípustným limitem, u jednoho vzorku svaloviny byl obsah PCB nad stanoveným limitem (0,2 mg/kg tuku), u jednoho vzorku svaloviny byl zjištěn nadlimitní obsah hexachlorbenzenu.
Vzorky sladkovodních ryb z chovů byly rozděleny do tří skupin – kapr, pstruh a ostatní sladkovodní ryby. Ve svalovině kaprů nebyl zjištěny nadlimitní obsahy, ale 18 vzorků mělo hodnoty rtuti v intervalu od 50 do 100 % limitu. Tři vzorky svaloviny pstruha duhového obsahovaly nadlimitní hodnoty arzenu. Dále byly zjištěny tři pozitivní vzorky (2 tuzemské jeden z dovozu) nepovolené malachitové zeleně.
Měřené koncentrace radioizotopů 134Cs a 137Cs (sledují se od r. 1986) jsou hluboko pod hodnotami 600, respektive 370 Bq/kg. Stále však nelze vyloučit naměření ojedinělých zvýšených hodnot u některých druhů spárkaté zvěře, zvláště černé zvěře a jelenů.
Celkově lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu cizorodých látek jako poměrně příznivou a ve srovnání s minulými lety neustále se zlepšující.
ÚKZÚZ prováděl analýzu vzorků krmných obilovin, minerálních krmiv a krmných surovin živočišného původu včetně dovážených surovin. Prakticky ve všech případech výsledky analýz vyhověly limitům. V obilovinách a luštěninách (10 vzorků) nebyly zjištěny mořící přípravky. U masokostních mouček (34 vzorků) nebylo zjištěno zpracování zakázaných látek. V 35 odebraných vzorcích krmných směsí z dovozu nebyl prokázán výskyt tkání savců, ani dalších zakázaných látek. Z 63 vzorků krmných surovin 3 nevyhověly pro obsah kadmia, rtuti, arzenu a olova. V odebraných 25 vzorcích nebyly zjištěny perzistentní organické polutanty. Všechny odebrané vzorky rybích mouček a pojiv vyhověly na obsah dioxinů. Znečištění krmiv doplňkovou látkou bylo zjištěno ve 34 případech z 306 (monensinát sodný, salinomycinát sodný, lasalocid a narazin).
Z 90 kontrol na výskyt genetické modifikace u dovážených krmných surovin (kukuřice, řepky a soji) se prokázal ve dvou případech transgenní materiál.
Další výsledky uvedené ve zprávě se věnují agrárnímu, vodnímu a lesnímu ekosystému, řepkovému syndromu (na zatížení populační dynamiky zvěře).
Náklady na monitoring cizorodých látek v potravních řetězcích v roce 2003 činily 27 225 000 Kč, ve zprávě je uveden podíl jednotlivých dozorových orgánů.
Na základě získaných výsledků jsou stanovena doporučení pro následný monitoring.
Zpráva o výsledcích sledování cizorodých látek
Další informace: