Ani povinné značení potravin obsahujících geneticky modifikované organismy (GMO) zcela neochrání spotřebitele před nechtěným nákupem geneticky upravených výrobků. GMO navíc zůstávají velkým rizikem pro přirozenou biodiverzitu krajiny a pro ekologické i konvenční zemědělství.

Při příležitosti prvního výročí zavedení nové evropské legislativy o značení potravin pocházejících z geneticky modifikovaných (GM) plodin, které připadlo na 18. dubna, to uvedlo Greenpeace.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003 a 1830/2003, jež vstoupila před rokem v platnost na celém území Evropské unie, stanovují pro potravinářské produkty a krmiva s GMO pravidla značení a vysledovatelnosti. Ta jsou však řadě případů výrobci porušována, či dokonce zcela ignorována.

„Značit se sice musí všechny potraviny a krmiva, které obsahují 0,9 % GM složky, avšak mnozí výrobci k této povinnosti přistupují velmi laxně. Příkladem je nedávný případ, kdy společnost Oleopet vyrábějící rostlinné oleje uváděla jeden svůj výrobek jako řepkový olej a přitom šlo z větší části o olej sójový. Na tuto skutečnost však kontrolní orgány upozornil konkurent Oleopetu, společnost Setuza, podle níž se s velkou pravděpodobností jedná o olej vyrobený z geneticky modifikované sóji,“ uvedla konzultantka genetické kampaně Greenpeace ČR Magdalena Klimovičová.

Princip vysledovatelnosti má zajistit, aby v případě jakéhokoliv problému bylo možné ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce potravin GMO vystopovat a učinit patřičná opatření. Takový problém se objevil právě v těchto dnech. Společnost Syngenta minulý měsíc přiznala, že její osivo GM kukuřice Bt11 bylo kontaminováno kukuřicí Bt10, která je ve Spojených státech i v Evropě zakázána, neboť obsahuje gen resistentní na antibiotika. „Neurčené množství Bt10 bylo do Evropy prodáno jako kukuřice Bt11. Jde o ukázkový případ, při kterém by princip vysledovatelnosti měl zafungovat v celoevropském měřítku tak, aby bylo možné plodinu stáhnout z trhu. Je nasnadě, že je zapotřebí dohledat zásilky Bt11 a začít je testovat na přítomnost Bt10. Když se však například kolega z Dánska zeptal tamních úřadů, kolik Bt11 bylo do země dovezeno a kde se nachází, neměly nejmenší tušení,“ uvedla Klimovičová.

 Z tiskové zprávy Greenpeace, 15. 4. 2005