Upravené geny na talíři
Laická veřejnost si často klade otázku, zda se mohou bez obav konzumovat potraviny z geneticky modifikovaných rostlin, popř. zvířat. Odborníci tvrdí, že dosud nebyl zjištěn jediný případ, kdy by tyto potraviny poškodily zdraví člověka nebo zvířete.
Laická veřejnost si často klade otázku, zda se mohou bez obav konzumovat potraviny z geneticky modifikovaných rostlin, popř. zvířat. Odborníci tvrdí, že dosud nebyl zjištěn jediný případ, kdy by tyto potraviny poškodily zdraví člověka nebo zvířete.
Jedům v rostlinách se nevyhneme. Brambory obsahují solanin, sója genistein, prakticky v každé plodině bychom našli nějaký alkaloid nebo látku toxické povahy. Odborníci jednoznačně tvrdí, že geneticky modifikované (GM) plodiny mají prakticky stejnou úroveň „jedů“ jako plodiny vyšlechtěné tradičním způsobem. Soustava náročných testů v procesu genetické manipulace je orientovaná na vyloučení vzniku škodlivin a nepříznivých účinků. Nejprve se prověří vlastnosti genu, který se má implantovat do rostliny. Potom se prověřuje bílkovina, kterou rostlina sama vyrobí podle vneseného „cizího“ genu. Zkoušky probíhají na laboratorních zvířatech. Testy musí vyloučit kromě uvedených případů i možnosti, že vnesení cizího genu spustí tvorbu toxinů podle vlastních genů rostliny. Prověřuje se proto celá geneticky modifikovaná rostlina. Zkouší se to na krmení pokusných živých organismů, od hmyzu přes ryby a ptáky až po savce. Až když se bezpečně zjistí, že nedochází k poškození nebo jakékoliv újmě na testovaných organismech, mohou odborníci získanou plodinu označit za zdravotně nezávadnou. Stejně se postupuje i v případě alergenů. V případě produktů z GM organismů (GMO) zkrmovaných pouze zvířatům se v minulosti takové přísné testy neprováděly. Dnes se však testuje všechno, i to, co by lidé z GMO mohli zkonzumovat třeba omylem. Celý systém testování bezpečnosti GMO je mimořádně časově náročný (10 i více let) a spotřebuje obrovské sumy peněz. Je určitě paradoxem, že takovým testům nejsou podrobeny odrůdy plodin vyšlechtěné tradičními postupy. Přitom i v případě odrůd vyšlechtěných konvenčními způsoby může dojít k významným změnám v dědičné informaci. Při klasických způsobech šlechtění však zůstává podstata genetických změn rostliny větším či menším tajemstvím. Bezpečně známý je jen výsledek, ne vždy jsou známé příčiny. Metody genového inženýrství umožňují naopak cílevědomě blokovat činnost genů zodpovědných za tvorbu nepříznivých látek, a tak získávat odrůdy bez nebezpečných toxinů nebo alergenů. Za příklad může posloužit GM odrůda máku, která byla zásahem do jednoho genu zbavena schopnosti produkovat morfin. Biotechnologové proto tvrdí, že GM plodiny nepředstavují pro zdraví lidí a zvířat větší riziko než plodiny vyšlechtěné klasickými metodami.