Nejčastějším původcem alimentárních epidemií ve Finsku je norovirus způsobující gastroenteritidy. Nejrizikovějším faktorem jsou osoby připravující jídlo.

Podle materiálů  Národního úřadu pro potraviny, Národního veterinárního a potravinářského výzkumného ústavu a Národního institutu pro veřejné zdraví počet alimentárních epidemií ve Finsku od r. 2000 postupně klesal, ale v r. 2004 opět vzrostl o 45 % proti r. 2003. V r. 2004 došlo podle úředního registru k 48 epidemiím způsobeným potravinami (u 7 z nich byla infekčním prostředkem voda), při nichž bylo postiženo 1300 lidí.

Norovirus (virus Norwalk) byl v r. 2004 původcem 20 % těchto epidemií, přičemž téměř v polovině případů byla přenašečem vodovodní voda. Norovirem bylo postiženo kolem 700 lidí. Ve více než polovině případů byla zdrojem nakažená osoba připravující jídlo. V jednom případě byl virus přenesen z ústřic, v jednom případě z Nizozemského salátu (v r. 2002 byla nejčastějším zdrojem kontaminovaná zelenina, ale i naklíčená semena fazolí, halva a zmrazené bobuloviny).

Yersinia pseudotuberculosis byla hlavním původcem epidemií v r. 2003. Zdrojem byla tuzemská karotka kontaminovaná na poli, u níž došlo k pomnožení bakterie během skladování.

Salmonela způsobila v r. 2004 čtyři epidemie, z nichž ve dvou případech byla zdrojem osoba připravující jídlo. Čtyři lidé byli postiženi po konzumaci jídla v restauraci, přičemž původcem byl rezistentní kmen ve Finsku neobvyklý. Zdrojem zřejně bylo infikované brazilské kuře.

V r. 2002 způsobila jednu epidemii salmonelózy konzumace halvy z Libanonu a druhou čokoláda z Německa.

Závěr

Nejvýznamnějším faktorem, který má vliv na vznik epidemií z potravin je nakažená osoba zúčastňující se přípravy jídla. Jediná osoba stačí k velkému rozšíření nákazy.

Dále má velký význam nedodržování potřebných teplot během přípravy a uchovávání jídel. Odpovídající hygienou a správným zacházením se surovinou by se dalo předejít více než polovině epidemií.

EU Food Law, 2005, č. 228, s. 19-20