Členové EP žádají co nejrychlejší stanovení limitů pro obohacování potravin a pro doplňky stravy.

Směrnicí ES 2002/46 o doplňcích stravy je sice požadováno stanovení horních limitů, ale není určen termín. Zatím se směrnice pouze vitaminů a  minerálních látek, přičemž je  stanoven jejich pozitivní seznam a seznam chemických forem, v jakých mohou být do potravin přidávány, nikoliv limity. Kompetentní národní úřady mohou za stanovených podmínek  (čl. 4 odst. 6) povolit až do 31. prosince 2009 jiné vitaminy a  minerální látky (nebo jejich jiné formy), než jsou uvedené v seznamu, takže v této oblasti nedošlo k harmonizaci. (Do 12. 7. 2007 mají členské státy předložit návrhy na doplnění pozitivního seznamu). Členský stát může omezit nebo zakázat obchodování s  doplňky stravy obsahujícími jiné než ve směrnici uvedené vitaminy a minerální látky. Vzhledem k tomu, že předpisy, které mohou mít vliv na veřejné zdraví, se přijímají po konzultaci s EFSA, je úřad zahlcen požadavky.

Ve směrnici 90/496 o uvádění výživové hodnoty jsou jako referenční hodnoty, na jejichž základě se uvádějí na výrobku údaje o obsažených živinách, stanoveny zastaralé hodnoty. Např. pro vitamin C se uvádí denní dávka 60 mg, zatímco podle výživových doporučení DACH (Německa, Rakouska a Švýcarska) je to 100 mg. V této směrnici se také uvádí, že k fortifikace mohou být použity i určité další látky, které jsou povoleny podle nařízení 258/97 o potravinách a složkách nového typu. Patrně jsou míněny látky jako taurin a kofein, ale žádný jejich seznam neexistuje.

Je také požadováno, aby byla znovu projednána fortifikace soli jódem, protože je jen malý rozdíl mezi dávkou, která je bezpečná a která už znamená předávkování.

Podle některých názorů by se návrh směrnice měl zabývat také látkami jako je vláknina a zeleninové extrakty.

Problémem je stále nedostatek podkladů pro stanovení doporučených dávek, nejvyšších přípustných hodnot a nejnižších hodnot, které již znamenají riziko.

Hlasy z Evropského parlamentu také usilují o zlepšení pravidel o označování těchto látek, aby spotřebitel snadno poznal, jaký podíl doporučené dávky zkonzumoval (záleží např. na tom, jestli se údaj uvádí na porci nebo na 100 g výrobku).

EU Food Law, 2006, č. 242, s. 6 a  2006, č. 243, s. 6