Vydáno: 11. 12. 2006

Autor:

 

Ministryně zemědělství Milena Vicenová navštívila v sobotu 9. prosince Krušné hory, aby se přímo na místě seznámila s problémy zdravotního stavu lesů, jejich obnovy a udělala si vlastní představu o povaze jejich poškození a nápravných pracích.

Celodenní program ministryně zahájila na Krajském inspektorátu Lesů ČR, kde s odborníky z inspektorátu, Agentury pro obnovu lesa, Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa a se zástupci Městských lesů města Jirkova, města Most a odboru životního prostředí Krajského úřadu Ústeckého kraje proběhla úvodní diskuse a rozbor příčin, průběhu a rozsahu poškození a prací při postupné obnově lesních porostů. Ministryně byla informována o skutečnosti, že Krušné hory nesou zátěž rozvoje průmyslu a energetiky z druhé poloviny dvacátého století, kdy emise ze spalování hnědého uhlí dlouhodobě a výrazně přesahovaly únosnou mez. Způsobily tak přímé odumírání lesních porostů, ale i kumulující se zatížení půdy. K úplnému odsíření provozů došlo v roce 1995.

V současné době jsou zhruba na 35 – 40 tisících hektarech vysázeny porosty náhradních dřevin (bříza, smrk pichlavý, jeřáb, modřín apod.), které však již také odumírají. Z důvodu ekologické stability prostředí je nezbytné je průběžně nahrazovat tzv. cílovými dřevinami, které pocházejí z místních zdrojů, konkrétně jde především o smrk ztepilý, buk a javor klen.

Ministryně po úvodní schůzce poznamenala: „Pro účinnou obnovu lesních porostů je nezbytné definovat přesnou analýzu současného stavu a dosud vykonaných kroků. Přitom je však potřeba průběžně pokračovat v záchranných pracích jak na obnově kvality půdy, tak na obnově porostů, protože čas neúprosně běží. Problém se však z podstaty věci a rozsahu katastrofy netýká jenom samotných Krušných hor, ale celé naší společnosti.“ Ministryně Vicenová přislíbila, že záležitost obnovy projedná s ministrem životního prostředí Petrem Kalašem, aby se předešlo současným sporům mezi hospodářským a ochranářským pohledem.

Na hřebenech Krušných hor pak ministryně poznala hlavní problémy na konkrétních ukázkách. Navštívila lokality Pramenáč, Vitiška, Mackov, Flájská přehrada a Flájská cesta. V terénu se seznámila s přímými ukázkami stavu původních porostů, porostů náhradních dřevin i s nově zalesněnými plochami. Při práci v terénu viděla probírkový harvestor. Hostitelé popsali a dokladovali negativní vliv přemnožené jelení zvěře, která působí na mladých porostech výrazné škody okusem.

„Odsíření provozů pod Krušnými horami před deseti lety byl jenom počátek řešení místní ekologické katastrofy. Jak je vidět, příroda náhorní plošiny stále žije pod těžkým tlakem minulosti. Je naší povinností ji citlivě a účinně pomoci, protože jenom zdravý les může plnohodnotně plnit svou funkci, například v kumulaci vody v krajině,“ shrnula ministryně poznatky ze sobotního výjezdu.

 

 

Táňa Králová

tisková mluvčí MZe