Druhy mandlí, složení, požadavky na prodej, jakost marcipánu.

Mandle jsou plodem mandloně obecné (Amygdalus communis). Existují dva typy mandlí, hořká (semena amygdali amarum) a sladká (semena amygdali dulcis). Hořké mandle lze jen těžko rozlišit od sladkých, mají vyšší obsah amygdalinu, látky, která má na svědomí hořkou chuť.  Dobrá mandle musí být sladká, tvrdá, uvnitř bílá či krémová. Má chutnat jemně, sladce, mandlově. Pokud je mandle nažloutlá, může to znamenat, že není čerstvá, a může mít nažluklou příchuť.

Hořké i sladké mandle mají podobné složení. Hořké obsahují 5 % amygdalinu, kdežto sladké pouze 0,1 %. Větší množství hořkých mandlí je škodlivé. Produktem rozloženého amygdalinu je totiž kyanovodík. Pro dospělého člověka může být nebezpečná už dávka 10 hořkých mandlí. Mandle obsahují velké množství vlákniny, mají vysokou energetickou hodnotu, obsahují hodně vitamínu B, hlavně B2 (riboflavinu), vitamínu E (tokoferolu) a kyseliny listové. V mandlích je rovněž skryto 40-50 % tuků, 15-30 % bílkovin, 5-7 % cukrů, 5 % minerálních látek, 3 % gumy, kyanogenní glykosidy amygdalin a prunasin. Amygdalin se nachází v semenech a prunasin v ostatních částech rostliny. Mandle jsou významným zdrojem minerálních látek. Ve 100 g najdeme 290 mg hořčíku, 260 mg vápníku, 730 mg draslíku, 1 mg mědi a 3 mg zinku.

Požadavky na prodej
Mandle se prodávají balené ve výrobě a nebalené. U balených mandlí musí být na obale údaj o výrobci, název výrobku, údaj o hmotnosti, datum minimální trvanlivosti. Dále musí být uvedeno, že se jedná o sladké mandle a zda jde o jádra či mandle ve skořápce. Povinné je uvedení úplného názvu země původu. Všechny údaje musí být pro spotřebitele srozumitelné, tj. musí být v českém jazyce, a musí být uvedeny na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté nebo nepřerušené jinými údaji a rovněž tak nesmazatelné. Mandle nesmějí vykazovat cizí pachy a chutě. Loupané mandle mohou obsahovat pouze 0,1 % příměsí, mandle ve skořápce 0,4 % příměsí. Je zakázána přítomnost živých i mrtvých škůdců v jakémkoli stadiu vývoje a přítomnost jakýchkoliv jiných živočichů či jejich částí. Podle platných právních předpisů se hmotnost výrobku může lišit od hmotnosti uvedené na obale. Jde o tzv. přípustnou zápornou hmotnostní odchylku, jejíž velikost stanoví právní předpis.

Pro jakost marcipánu je důležitý nejen pracovní postup, ale také suroviny a jejich vzájemný poměr. Jedna z receptur např. požaduje pro základní surovou marcipánovou hmotu nejméně 50 % mandlí a nejvýše 50 % cukru, přičemž nepřipouští nahrazování mandlí burskými oříšky, lískovými oříšky ani jinými surovinami.
Vedle skutečného marcipánu s vysokým obsahem mandlí se můžeme v obchodech setkat také s výrobky, které sice jsou označeny jako marcipán, ale mnoho společného s ním nemají. Jako základní suroviny jsou v těchto případech ve složení na obale uváděny, kromě cukru, např. sója, kokos, rostlinné tuky, sušené mléko atd. Často neobsahují ani minimální podíl mandlí a mandlová chuť a vůně se docilují použitím aromatu. Neexistuje totiž právní předpis, který by stanovil, jak má marcipán vypadat. (Více o marcipánu si přečtete zde)
("Mandle, jak je neznáme" Mgr. Pavla Burešová – Oddělení komunikace ÚI SZPI)  

Zdroj: SZPI