Legislativa EU a ČR k uvádění složení alkoholických nápojů.

Přístup SZPI k otázce, zda je nutné uvádět na spotřebitelském balení u alkoholických nápojů (buď vyrobených a uvedených na trh ve členském státě Společenství, nebo vyrobených a uvedených na trh v ČR) jejich složení:

Článek 6 odst. 3 Směrnice 2000/13/ES obsahuje ustanovení, že „v případě nápojů obsahujících více než 1,2 % (obj.) alkoholu stanoví Rada na návrh Komise do 22. prosince 1982 pravidla pro označování složek“. V současné době však není žádný platný evropský právní předpis, který by tato pravidla stanovil a není tedy zcela transparentní, jakým způsobem má být uváděno složení v případě alkoholických nápojů obsahujících více než 1,2 % (obj.) alkoholu. Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, která je transposicí uvedené směrnice v ČR, se touto problematikou nezabývá.

SZPI postupuje při vymáhání povinnosti při označování a obchodní úpravě alkoholických nápojů takto:
1.    Alkoholické nápoje vyrobené v České republice a/nebo alkoholické nápoje ze třetích zemí, které byly propuštěny do volného oběhu v České republice – uplatní se aktuálně platné právní předpisy, tedy zejména § 6 odst. 1 písm. i) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách (údaj o složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci a potravních doplňků) a odpovídající ustanovení vyhlášky č. 113/2005 Sb., a rovněž § 6 odst. 1 písm. k) zákona o potravinách (údaj o možnosti nepříznivého ovlivnění zdraví lidí). To tedy znamená, že na obalech alkoholických nápojů bude uvedeno složení podle použitých surovin, včetně alergenních složek.

2.    Alkoholické nápoje pocházející z jiného členského státu EU, Evropského hospodářského prostoru nebo ze třetí země, uvedené do oběhu v jiném členském státě EU – pro posouzení toho, jak vyžadovat v těchto případech složení, je směrodatná znalost aktuálních právních předpisů platných v dané zemi. To znamená, zda a jak byl převeden požadavek článku 6 odst. 3 Směrnice 2000/13/ES do národních předpisů a zda si tento stát nestanovil pro tuto komoditu pro složení svá vlastní pravidla. Dále, pokud je dostupný, je zohledněn přístup kontrolního orgánu dané země k této problematice. Jinak z uvedeného ustanovení zmíněné směrnice 2000/13/ES transparentně neplyne povinnost uvádět složení u alkoholických nápojů. Avšak i u alkoholických nápojů, u nichž přichází v úvahu případné neuvedení složení, musí být spotřebitel informován o přítomnosti alergenní složky uvedené v příloze č. 1 vyhlášky č. 113/2005 Sb., neboť Směrnice 2003/89/ES výslovně stanoví, že se na etiketě nápojů uvede každá stanovená alergenní složka, pokud je v těchto nápojích obsažena.

Zmíněný přístup ke kontrole uvádění složení u alkoholických nápojů bude SZPI uplatňovat až do zveřejnění připravovaného nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům v Úředním věstníku Společenství.

(Informace o problematice označování složek u vína najdete na webových stránkách SZPI.)
 
Zdroj:   SZPI