Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Tisková zpráva PK ČR - Výrobci snižují obsah transmastných kyselin v potravinách do kategorie

Aktuality > Aktuality

Tisková zpráva PK ČR - Výrobci snižují obsah transmastných kyselin v potravinách

Vydáno: 4.4.2017
Tisk článku
Autor: PK ČR
Tisková zpráva Potravinářské komory ČR ze dne 4. 4. 2017.

Cílem odborného semináře k problematice transmastných kyselin bylo upozornit na problematiku transmastných kyselin a jejich vlivu na zdraví spotřebitelů a pomoci praktickými informace těm výrobcům, kteří se ke snížení či odstranění transmastných kyselin teprve chystají. Workshop proběhl 29. března 2017 ve spolupráci Platformy pro reformulace při České technologické platformě pro potraviny a Výboru pro zdravotní a sociální politiku Potravinářské komory ČR.

Problematika zlepšování nutričního složení potravin se stále více a více dostává do  centra pozornosti nejen spotřebitelů a médií, ale i evropských institucí a orgánů státní správy. Jednou z tzv. "problematických" složek potravin jsou transmastné kyseliny (dále jen „TFA“). Existuje řada podkladů o jejich negativním vlivu na lidské zdraví, jejich obsah však není možné uvádět na obalu výrobku a tak spotřebitel většinou vůbec neví, jak obsah TFA ve výrobku odhalit. TFA vznikají (kromě tepelného zpracování tuků) při částečném ztužování tuků, ve kterých je obsah TFA až 60 %. Takže zjednodušeně lze říct, že výrobek s vysokým obsahem částečně ztužených tuků bude obsahovat také vysoké procento TFA.  

Vzhledem ke zmíněným negativním vlivům TFA již celá řada výrobců v České republice i v Evropě dobrovolně přistoupila ke snížení či prakticky úplnému odstranění TFA ve svých výrobcích. A to i přesto, že se jedná se o velkou investici a spotřebitele není možné přímo na obalu o této pozitivní změně informovat.  Pro tyto výrobce je však zdraví spotřebitelů a vylepšená struktura výrobků na prvním místě. Teď si dali za cíl sdílet své zkušenosti s dalšími českými producenty tak, aby se podíl výrobků s obsahem TFA na českém trhu dále snižoval. Zejména pro malé a střední výrobce jsou reformulace velkou výzvou a praktické zkušenosti mohou významně usnadnit masovější proces odstraňování TFA.

Na workshopu nejprve vystoupila společnost IREKS ENZYMA s informacemi o tucích používaných zejména v pekařském průmyslu. Následně vystoupila společnost NESTLÉ s globálním závazkem snižování cukru, soli, nasycených a transmastných kyselin a detailním popisem odstranění „přidaných“ TFA z čokoládových a  nečokoládových cukrovinek vyráběných v České republice. Prezentace výrobců uzavřela společnost MONDELÉZ s informacemi o globálním závazku celosvětově snížit obsah TFA do konce roku 2018 a pak účastníky seznámila s procesem reformulace výrobků Opavia s důrazem na reformulaci Tatranek, která proběhla již v roce 2008.

Jako většina reformulací je i odstranění TFA komplexním procesem a výrobci se musejí potýkat s celou řadou technologických i dodavatelských problémů. V prvé řadě je třeba vyvinout novou recepturu, tu pak implementovat ve zkušebním provozu, ve spolupráci s dodavateli nalézt správný tuk, který nahradí ten s vyšším obsahem TFA a teprve pak je možné přistoupit k výrobě reformulovaných produktů. Samotný vývoj nové receptury musí zohlednit řadu aspektů. Je nezbytné zajistit kompatibilitu tuků, zpracovatelnost, texturu a správnou rozpustnost v ústech, která ovlivňuje chuť výrobku, stabilitu suroviny a finálního výrobku. V neposlední řadě musí odpovídat také cena, aby konečný výrobek nebyl pro spotřebitele dražší. A hlavně – výrobek musí chutnat a spotřebitel by neměl zaregistovat žádnou významnější změnu v chuti.

Následná živá diskuse účastníků potvrdila, že brzdou dalšího snižování TFA je mimo jiné cenová náročnost reformulace a nemožnost informovat o změně přímo na obale. Většinový spotřebitel se o nákupu rozhoduje na základě ceny a nutričně vylepšený, ale dražší výrobek, tak není konkurenceschopný. Spotřebitel také často vůbec neví o negativním vlivu TFA na zdraví a proto není výjimkou, kdy hodnotí snížení TFA dokonce jako negativní. 

Více informací:
Oddělení komunikace a vnějších vztahů
Ing. Dana Večeřová, tisková mluvčí
tel.: 296 411 184, 602 704 859
e- mail: vecerova@foodnet.cz


Zdroj: PK ČR


Foto: Shutterstock

Související termíny

Ze slovníku Bezpečnost potravin A-Z portálu Bezpečnosti Potravin (klikněte pro zobrazení termínů):
Trans-mastné kyseliny