Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 11
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)

Přidat článek Potravinářské skandály z posledních let v mlékárenském sektoru do kategorie

Varování před závadnými potravinami > Varování před závadnými potravinami
Aktuality > Aktuality

Potravinářské skandály z posledních let v mlékárenském sektoru

Vydáno: 23.3.2012
Tisk článku
Autor: Převzato z Agronavigator.cz
Přehled výskytu krizí souvisejících s nemocnými zvířaty nebo s kontaminací chemikáliemi, mikroorganismy z pohledu Německa.
BSE v r. 2000
Vzhledem k výskytu případů BSE v různých zemích bylo zlikvidováno mnoho stád skotu. V r. 2001 došlo k zákazu živočišné moučky z masa a tuku ke zkrmování zvířaty, protože byly považovány za zdroj onemocnění. Existují spory o tom, zda správná a včas provedená opatření mohla zabránit rozvoji krize BSE. Za nejslabší článek při potlačování krize byla označena roztříštěnost úředních kompetencí.
Kojenecké mléko kontaminované isopropylthioxanthonem v r. 2005
Skandál souvisel s kojeneckými produkty firmy Nestlé v obalech Tetra. Vzhledem k obavám z kontaminace produktů toxický. isopropylthioxanthonem používaným jako složka potiskových barviv byly z trhu staženy desítky mil. výrobků. Ke kontaminaci mohlo dojít během procesů balení výrobků. Italská sekce Nestlé a Tetra Pak byly odsouzeny k náhradě psychologické škody. I když nebyly jednoznačně prokázány škody na zdraví způsobené jmenovanou chemikálií, přestala být tato látka firmou Tetra Pak používána. Společnost Nestlé ohlásila, že výrobní proces byl restrukturalizován.
Melamin v Číně
V r. 2008 onemocněly tisíce kojenců v Číně a několik jich zemřelo, než se zjistilo, že příčinou je sušené kojenecké mléko s toxickým melaminem. Melamin používaný v průmyslu při výrobě pryskyřic vedl k těžkému onemocnění ledvin. Kromě značného rozsahu poškození zdraví, aféra silně poškodila čínské hospodářství kvůli zákazu exportu a ztrátě důvěry v čínské produkty.
Znečistěná mozarela v Itálii v r. 2008
Na evropském trhu se objevilo několik desítek tisíc tun staré mozarely vydávané za čerstvou, a navíc znečistěnou myším trusem a odpadem. Jednalo se o vědomý trestný čin, kterým obchod vydělal miliony Euro. Kromě mozarely byl na trhu i znečistěný balený plátkový sýr a gorgonzola. Za čin byly zodpovědné tři severoitalské a jeden bavorský podnik. Během vyšetřování byla prozkoumána řada skladů a chladíren a byly nalezeny i výrobky z r. 1980.
Listerióza ze sýrů v r. 2009
V r. 2009 onemocnělo a nejméně 12 osob v Rakousku a Německu zemřelo v důsledku přítomnosti bakterie Listeria v rakouském sýru ze syrového mléka. Po zjištění příčiny byl sýr stažen z trhu. Bylo vysloveno podezření, že výrobce o kontaminaci věděl, ale přesto sýr uvedl na trh, což však tento popřel. Důsledkem byly zvýšené kontroly u výrobce a při přepravě, aby se zabránilo opakování události.
Dioxinový skandál v r. 2011
Začátkem r. 2011 bylo v Německu ohlášeno, že maso, vejce a mléko mohou být kontaminovány dioxinem. Po zjištění kontaminovaného krmiva byly uzavřeny tisíce zemědělských podniků. Byly postiženy všechny podniky, které byly na seznamu zákazníků producenta kontaminovaného krmiva. Ačkoli testy neprokázaly žádnou přítomnost dioxinu v mléce a mléčných produktech, musely podniky nést značné ztráty způsobené uzavřením. A následně museli vynakládat značné náklady na testování svých výrobků.
Skandál EHEC-2011
V květnu 2011 se rozšířila vlna onemocnění s těžkým průběhem a několika případy úmrtí. Za příčinu byly nejprve považovány okurky, rajčata a salát. Vzhledem k tomu, že přesný zdroj nebylo možno zjistit a zárodky EHEC mohou být přenášeny produkty živočišného původu, přicházela v úvahu i infekce ze syrového mléka. Dostatečnou ochranou mohla být jen pasterace.
 
V původním článku jsou diskutovány příčiny a typický průběh krizí (ohlášení pozitivního nálezu, vypuknutí paniky, odvolání varování v médiích). Dále je pojednáno o účincích potravinové krize na různé články potravinového řetězce (na zemědělské producenty, na zpracovatele, na obchodníky, na zahraniční obchod, na konečného spotřebitele, na hospodářství státu).

Die Milchwirtschaft, 2, 201, č. 22, s. 751-756