Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Food-safety scientists wanted
Food-safety scientists wanted

Přidat článek Loňský rok byl pro SVS jedním z nejnáročnějších v historii do kategorie

Aktuality DO > Aktuality DO
Aktuality > Aktuality

Loňský rok byl pro SVS jedním z nejnáročnějších v historii

Vydáno: 25.1.2018
Tisk článku
Autor: SVS
Tisková zpráva SVS ze dne 25. 1. 2018.

Loňský rok byl pro Státní veterinární správu (SVS) jedním z nejnáročnějších v historii. Její připravenost během několika měsíců prověřily dvě závažné nákazy – po deseti letech se do ČR vrátila vysoce patogenní ptačí chřipka a poprvé se zde objevil africký mor prasat. Úřední veterinární lékaři museli v průběhu roku řešit i několik mezinárodních kauz v oblasti potravin živočišného původu. Vrcholily také přípravy nejrozsáhlejší novely veterinárního zákona v posledních letech. Navzdory tomu nedošlo k výraznému omezení dozorové činnosti a například celková výše vybraných pokut za zjištěná porušení zákona vzrostla meziročně o jeden milion korun na rekordních 29,5 milionů Kč.

Po téměř deseti letech se v lednu loňského roku vyskytla na našem území vysoce patogenní ptačí chřipka (HPAI). Výskyt pravděpodobně souvisel s vysokými mrazy a migrací volně žijících ptáků přes území ČR. Celkem bylo díky přijatým opatřením zdoláno 39 ohnisek této nákazy a situaci se podařilo dostat poměrně rychle pod kontrolu. Od konce června je tak ČR opět prostá ptačí chřipky, což je nesmírně důležité pro uvolnění obchodu s drůbeží a drůbežími produkty.

V závěru června byl na území našeho státu poprvé v historii potvrzen africký mor prasat u uhynulého divočáka v lokalitě Příluky u Zlína. Do konce roku byla nákaza potvrzena zhruba u 205 kusů uhynulých a ulovených divokých prasat, všechna se nacházela v malé oblasti okresu Zlín. Díky přijatým opatřením se zatím daří bránit šíření nákazy do dalších oblastí a zejména do chovů domácích prasat.

ČR v loňském roce udržela nákazové statusy, které ji v minulosti udělila Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE) a které napomáhají českým podnikatelům s otevíráním trhů ve třetích zemích,“ uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

Loni v ČR pokračovaly programy pro tlumení a likvidaci některých nákaz. Díky jednomu z těchto programů je například v současnosti 99,9 procent chovů skotu v ČR prostých infekční bovinní rinotracheitidy skotu (IBR). V současnosti probíhá na základě nařízení SVS ozdravování ve zbylých 18 hospodářstvích. Je předpoklad, že do koce roku by měly být oficiálně bez nákazy všechny chovy. „Na jaře 2019 bychom rádi zaslali Evropské komisi žádost o přiznání statusu země prosté této nákazy, “ dodal Semerád.

Mezi dlouhodobé cíle SVS patří i zlepšování životní pohody zvířat (welfare). SVS každoročně uskuteční v této oblasti tisíce kontrol. V loňském roce jich bylo takřka 7500. Kontrolovány byly zejména chovy zájmových zvířat (2368 kontrol) a chovy hospodářských zvířat (2290 kontrol). Procento zjištěných závad se mírně snížilo na 13,7 % v chovech hospodářských zvířat. V zájmových chovech je podíl zjištěných závad dlouhodobě vyšší. Loni klesl z předloňských 24 % na 22 %. Nejčastějšími nedostatky byly nevhodné podmínky chovu, omezování výživy a napájení, nezabezpečení zvířete proti úniku, opuštění zvířete a nevhodné způsoby uvazování. SVS na základě zjištění při kontrole podala celkem 403 podnětů obcím s rozšířenou působností. Loni pokračoval trend, v jehož rámci stále přibývá podíl kontrol provedených na základě obdrženého podnětu. Loni jich bylo 2624.

V oblasti veterinární hygieny bylo loni provedeno zhruba 47 000 kontrol. Přes mírný meziroční pokles přibylo mimořádných kontrolních akcí zaměřených na problematické komodity či zdraví nebezpečné látky v potravinách. Těch uskutečnili veterinární inspektoři napříč celou ČR celkem 11. Zaměřili se v nich například na zjišťování zbytků pestidiců v potravinách, látky zadržující vodu v mase, polotovary k přípravě kebabů či plnění podmínek pro užívání označení Česká potravina.

Celkový počet závad zjištěných při kontrolách v oblasti potravin živočišného původu klesl z pěti procent na 3,9 procenta. Pokles je způsoben především nižším počtem kontrol v místě určení, které vykazují vyšší množství administrativních závad. Spektrum závad bylo podobné jako v roce 2016. Převládaly prohřešky v dodržování správné výrobní a hygienické praxe, označování potravin a ve vedení dokumentace.

Vzhledem k stále rostoucímu objemu mezinárodního obchodu s potravinami v rámci globalizovaného světového trhu přibývá mezinárodních kauz s nebezpečnými či závadnými potravinami. V loňském roce patřily mezi ty největší a z pohledu médií nejvíce sledované případy s problematickými živočišnými produkty z Brazílie a nelegálním používáním nepovoleného biocidu fipronilu v chovech drůbeže v Belgii a Nizozemsku. V žádné české potravině nebyla tato látka prokázána, nebylo zjištěno ani její použití v tuzemských chovech. V několika případech byl fipronil zjištěn ve vejcích či vaječných produktech ze zahraničí. Zboží z těchto zásilek bylo okamžitě stahováno z trhu a likvidováno či vráceno zpět.

Neméně důležitá je úloha veterinárního dozoru při odbavování zásilek živých zvířat a živočišných produktů při vývozu. Za loňský rok úřední veterinární lékaři vydali a potvrdili po provedené veterinární kontrole více jak 10 000 zásilek živých zvířat a živočišných produktů do třetích zemí. České firmy vyvezly do zemí mimo EU v loňském roce více mléka a mléčných výrobků, krmiv či násadových vajec, než v roce 2016. Zástupci SVS ve věci usnadňování vývozu živočišné produkce z ČR do třetích zemí proto vedou řadu dlouhodobých jednání se zahraničními partnery.

Zástupci SVS se i loni aktivně účastnili celé řady odborných konferencí. Organizace se prezentovala na květnové Národní výstavě hospodářských zvířat v Brně a již tradičně také na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích. V průběhu podzimu si SVS prostřednictvím řady společenských a odborných akcí připomněla 50. výročí své existence. V loňském roce SVS uskutečnila první ročník projektu „Máme rádi zvířata“, v rámci kterého proběhlo v mateřských školkách po celé ČR takřka 260 přednášek pro téměř 6 000 předškolních dětí o zásadách správného chování k domácím i volně žijícím zvířatům. Vzhledem k velkému zájmu by SVS v tomto projektu pokračovala i v roce 2018, neboť zvyšování povědomí o etických zásadách chovu zvířat je v zájmu nejen SVS, ale celé společnosti.

Mezi priority pro letošní rok patří především udržení mezinárodních statusů deklarujících příznivou nákazovou situaci na území státu, zabezpečení zdravotní nezávadnosti potravin živočišného původu a ochrana spotřebitelů před klamáním,“ uzavřel Semerád.  

Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS


Zdroj: SVS

Foto: Shutterstock