Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Foto: Shutterstock
Moderní biotechnologie nachází v dnešní době široké uplatnění v zemědělském, potravinářském i farmaceutickém průmyslu.
Geneticky modifikovanou potravinou a krmivem se rozumí potravina a krmivo, které obsahuje geneticky modifikované organismy, sestává z nich nebo je z nich vyrobena.
Legislativní rámec pro oblast GM potravin a krmiv je řešen na úrovni EU. Uvádění GMO pro použití v potravinách a krmivech na trh EU podléhá velmi přísné regulaci dle nařízení EP a R (ES) č. 1829/2003.
Robustnost a přísnost celého systému vytváří z GM potravin ty nejprověřenější potraviny na trhu. Jako potravina či krmivo mohou být v současné době v EU uváděny na trh produkty z bavlníku, kukuřice, brambor, řepky, sóji, cukrové řepy. Dále jedna bakteriální a jedna kvasinková kultura. V České republice se spotřebitel nejčastěji setká v obchodě s rostlinnými oleji (sójové, řepkové) vyrobenými z geneticky modifikovaných rostlin. Přehled schválených GM potravin a krmiv naleznete na stránkách Evropské komise v Registru EU geneticky modifikovaných potravin a krmiv.
V EU se ovšem GM produkty rostlinného původu využívají především v krmivářském průmyslu.
Ve světě jsou ve vývoji či v oběhu již geneticky upravené potraviny s vyšší nutriční hodnotou a příznivějším obsahem jednotlivých vitamínů, s vyváženým složením mastných kyselin, s lepší údržností či se zvýšeným obsahem nenasycených mastných kyselin omega-3 atd. Transgenní plodiny odolávající abiotickým stresům (např. sucho, chlad, zasolení půd či nedostatek světla) nám možná v budoucnu pomohou udržet nízké ceny a dostatek potravin.
V celosvětovém měřítku se vývoj biotechnologií nezaměřuje pouze na rostlinné komodity, ale také na potraviny živočišného původu. Na Kubě je již například v oběhu GM tilápie a pro vstup na americký trh je připraven GM losos.
Na evropském trhu je možné koupit jen GM produkty rostlinného původu, žádná GM potravina či krmivo živočišného původu být uváděno nesmí. Přehled schválených GM potravin a krmiv naleznete na stránkách Evropské komise v Registru EU geneticky modifikovaných potravin a krmiv.
Použití GM produktů rostlinného původu je výrazné především v krmivářském průmyslu, protože sója a kukuřice jsou nejdůležitějšími rostlinnými zdroji bílkovin pro zvířata. Podle Evropského sdružení výrobců krmiv (FEFAC) je 85 % vyrobených krmných směsí v EU označeno jako GM materiál. Značné rozšíření biotechnologií v zemích vyvážející krmné suroviny do celého světa, znamená, že v Evropě bude i nadále vzrůstat potřeba geneticky modifikovaných rostlinných komodit. Není možné celkové dodávky kvantifikovat, protože neexistuje žádný právní rámec, na jehož základě by se data sbírala a vyhodnocovala. V každém případě jsou dovozy GM plodin do EU vysoké a především pro krmivářský průmysl nezbytné. EU si totiž není sama schopna zajistit dostatečné množství bílkovinných zdrojů. FEFAC odhaduje, že EU je závislá na dovozu plodin bohatých na bílkovinu až ze 77 %. Jednou z nejdůležitějších komodit v evropském krmivářství je sója, kterou jsou z 68 % krmena hospodářská zvířata. Ovšem EU vyprodukuje ročně necelé 2 % sóji, zbytek požadovaného množství je dováženo z Brazílie a Argentiny, významnými producenty GM sóji. Brazílie a Argentina také dodávají EU vysoké množství kukuřice k výrobě škrobu, která se také často používá pro výrobu krmiv a z převážné části se jedná rovněž o GM kukuřici.
Další informace o GM potravinách a krmivech:
Vědecký výbor pro GM potraviny a krmiva
Legislativa
Registr geneticky modifikovaných potravin a krmiv
Vědecký panel EFSA pro geneticky modifikované organismy
FAO GM Foods Platform
Publikace:
Leták „Bezpečnost geneticky modifikovaných potravin a krmiv“ (2016)
Publikace „GMO bez obalu“ (2014)
Bulletin Svět biotechnologií
Video „Nové techniky šlechtění – úvod“ (BIOTRIN, 2024)
Články v kategorii
Pivo je odnepaměti považováno za český národní nápoj a stalo se nedílnou součástí našeho kulturního bohatství. I do oblasti pivovarnictví však zasahují dopady klimatických změn a je na místě hledat způsoby, jak udržet kvalitu základních pivovarských surovin. Jednou ze slibných možností je využití nových genomických technik (NGT), které již byly úspěšně využity pro cílené úpravy […]
Ječmen většina Čechů vnímá především jako základní složku piva, nicméně je pro lidskou civilizaci již více než 12 000 let klíčovou plodinou také v potravinářství či jako krmivo. Jeho schopnost růst v různých klimatických podmínkách – od mírných údolí Asie až po vysočiny Jižní Ameriky je důkazem jeho přizpůsobivosti. V důsledku sílících projevů klimatických změn […]
Infekce chovných zvířat představují pro lidstvo palčivý problém. Nejedná se pouze o velké ekonomické ztráty, kdy se např. v případě ptačí chřipky musí zlikvidovat celý chov. Jde také o šíření antibiotické rezistence, kdy se se zemědělským odpadem dostávají rezidua antibiotik do životního prostředí. Nezanedbatelné je také riziko přenosu některých infekcí na člověka. Vzhledem k nedostatku […]
Pšenice (Triticum aestivum L.) je základní potravinou pro více než třetinu světové populace, a proto je důležité zvyšovat její výnos. Hlavními faktory ovlivňujícími výnos jsou výška rostlin a morfologie klasu. Vědci se tak zaměřili na to, jak upravit pšenici pomocí genové editace CRISPR/Cas9, aby rostliny zůstaly menší, ale zároveň měly větší klasy. Úprava genu TaARF12 vedla k produkci […]
Vědci z Kalifornské univerzity v Riverside pracují na malém, geneticky upraveném rajčeti, které se chystá dobýt vesmír. Tato rostlina, jež dorůstá jen několika centimetrů, se připravuje na cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). V laboratoři na ISS se pak plánuje vypěstovat několik generací rajčat, což by bylo doposud poprvé a jednalo by se o významný […]
S nadšením oznamujeme vydání našeho prvního animovaného videa na téma „Co jsou nové techniky šlechtění?“, které vás seznámí s novými genomickými technikami (NGT). Náš nový video cyklus, jehož první vlaštovkou je právě úvod do NGT, je určen pro všechny, kdo chtějí nahlédnout do tajů genového inženýrství a pochopit, jak mohou NGT přispět k udržitelné budoucnosti […]
Editace genů technologií CRISPR/Cas nabízí slibné řešení různých problémů, kterým čelí odvětví akvakultury. Výzkumníci z Nanjing Agricultural University, Shanghai Ocean University a Chinese Academy of Fishery Sciences v Číně vypracovali komplexní přehled a hodnocení účinnosti, výzev a socioekonomických dopadů aplikací technologie CRISPR/Cas9 v rybářství. Technologie CRISPR/Cas9 se v současnosti ukazuje jako klíčový nástroj v akvakultuře, […]
Bráněnky (Hermetia illucens), známé také jako „černí vojáci“, jsou komerčně využívány k rozkladu organického odpadu. Nové genetické úpravy, provedené týmem vědců pod vedením Dr. Tepperové z australské Macquarie University, jim však nyní umožňují zpracovávat ještě širší spektrum odpadních materiálů. Ve svém článku v prestižním časopise Communications Biology vědci nastínili, jak by tyto geneticky upravené bráněnky mohly zásadně […]
Genetická modifikace velkých zvířat nabízí obrovský potenciál nejen pro zvýšení produkce masa, mléka či vlny, ale také pro využití zvířat jako bioreaktorů k výrobě rekombinantních proteinů nebo modelů lidských onemocnění. Až donedávna byla však genetická úprava těchto zvířat technicky složitá a její možnosti značně omezené. Díky své relativně menší velikosti a kratší době březosti se […]
V průběhu evoluce docházelo nejen k vývoji jedince, ale také k formování a upevňování komplexních vztahů mezi různými druhy. Jedním z nejpozoruhodnějších příkladů je symbióza rostlin s hlízkovými bakteriemi. Tyto bakterie umějí přeměňovat vzdušný dusík na formu, kterou rostliny mohou využívat pro svůj růst. Za běžných podmínek v půdě je ovšem tato přeměna energeticky náročná, […]
Kukuřice je jednou z nejvíce pěstovaných plodin na světě a je klíčová pro globální potravinovou bezpečnost. Stejně jako u jiných rostlin, růst a produktivita kukuřice mohou být omezeny pomalou aktivitou enzymu Rubisco, který je zodpovědný za asimilaci uhlíku během fotosyntézy. V nedávné studii publikované v Journal of Experimental Botany vědci z Boyce Thompson Institute (BTI) ukázali slibný […]
Úspěšnost násady plodů rajčat a jejich výnosu závisí na správném vývoji pylu a opylení květů. Přestože vědecký pokrok přinesl již mnoho poznatků o těchto procesech, regulační mechanismy, které je ovlivňují, stále nejsou zcela objasněny. Nedávno se však čínským vědcům podařilo izolovat u rajčat transkripční faktor SlHB8, jehož hladina klesá během vývoje pylu a ovlivňuje řadu […]