Cíl byl jednoznačný, nabízet maso v luxusnější a dražší kategorii mladý býk. Do ní totiž může být zařazen pouze skot samčího pohlaví ve věku do 24 měsíců. „V praxi se však často ukazuje, že i starší zvířata jsou mnohdy „omlazena“ s cílem zvýšit jejich kvalitu,“ říká ředitel svazu Kamil Malát.

Poměrně často se pak podle něj vyskytovaly i méně závažné chyby typu špatného značení země původu či místa, kde bylo zvíře poraženo.

Podobný průzkum týkající se vepřového provedla také Agrární komora (AK ČR). S daleko příznivějším zjištěním. „Až na několik málo případů, kdy nebyla možnost identifikovat zemi původu, nebyly nalezeny případy matení spotřebitele, prodej po datu spotřeby či nedodržení prodejních podmínek týkajících se například teploty či značení původu,“ komentuje výsledky kontroly Jiří Felčárek z AK ČR.

Naopak, některé řetězce podle něj přímo účelově a zřetelně označují původ masa z Česka, například Billa. A není divu. Velká většina prodávaného vepřového totiž narozdíl od hovězího z Česka pochází. Podle průzkumu AK ČR je to až sedmdesát procent. Zbytek je dovezen většinou z Polska.

Naopak u hovězího byly domácího původu pouze dvě pětiny zakoupených vzorků. Naproti tomu zahraničního původu byla více než polovina.

U zbývajících vzorků se pak místo původu nepodařilo zjistit vůbec. „Nedovedu si to vysvětlit,“ diví se nepoměru mezi vepřovým a hovězím předseda AK ČR Jan Veleba. Pokud se týká vepřového, je Česká republika podle něj soběstačná pouze ze sedmdesáti procent, zatímco u hovězího stoprocentně.

Nejnižší zastoupení českého masa je přitom u obchodních řetězců s největším podílem na trhu. U Kauflandu tak převládá maso z Německa a Rakouska, u Aholdu pak z Irska a Polska. Opačná situace je u menších prodejen společností Billa, Penny nebo Lidl. „Zde převládá maso z českých chovů,“ říká ředitel svazu chovatelů Kamil Malát.