ciguatera, otrava z potravin, ciguatoxiny, ciguaterní ryby

Ciguatera je pravděpodobně nejčastější otrava, ke které dochází po konzumaci potravin mořského původu. Tyto otravy se vyskytují v tropických a subtropických oblastech Pacifiku a Indického oceánu a v tropickém Karibském moři. Exportem ryb do ostatních oblastí světa se však ciguatera může vyskytovat daleko od tropických oceánů, a může se tak stát vážným zdravotním problémem na světě.
Ačkoliv je ciguatera pravděpodobně nejčastější onemocnění dávané do souvislosti s mořskými produkty, dosud se o ní informuje nedostatečně. To má za následek, že jí kontrolní orgány nevěnují dostatečnou pozornost. Ciguatoxiny jsou hlavní toxiny, které se vyskytují nejčastěji u těch druhů ryb (tzv. ciguaterních ryb, primárně způsobujících ciguateru), které žijí v oblastech korálových útesů, nejčastěji u dna. Obecně nelze konstatovat, že určité ryby jsou jedovaté nebo nejedovaté. Jejich toxicita se může rychle zvýšit např. v důsledku výskytu květu dinoflagelátů.
Mořský úhoř (Lycodontis nebo Gymnothorax javanicus) se obecně považuje za nejvíce toxickou ciguaterní rybu. Toxiny z něho extrahované se používají pro výzkum a imunologické testování. Obecně se tento druh nekonzumuje.
Hlavní ciguatoxiny CTX-1, -2 a -3 mají in vivo různé účinky. V rybách jsou obsaženy v různých relativních množstvích, čímž přispívají k různým symptomům ciguatery u lidí.
Toxicita se mění podle druhu ryby, ročního období a lokality. Ryba v jedné oblasti může být vysoce toxická, zatímco stejný druh v sousední oblasti nemusí toxin obsahovat.
Vylučování ciguatoxinů z ryb je pomalé. Pokles na polovinu je za 90–300 dní. Ciguatoxiny jsou rozpustné v tuku, rychle se absorbují ze střev. Pokud dojde na počátku otravy ke zvracení nebo průjmu, část toxinu se vyloučí, aniž by se absorbovala. V krvi se ciguatoxiny vážou k proteinům, např. sérovému albuminu. Ciguatoxiny se dostávají do mateřského mléka, mohou přecházet přes placentu a ovlivňovat plod. Předpokládá se, že se vylučují močí, ale i jinými tělními tekutinami (např. při sexuálním styku).
Jako klinický projev ciguatery se uvádí dysurie, neboli bolestivé močení. Klinicky se prokázalo, že se ciguatoxiny akumulují v lidském těle (např. v tukové tkáni, vázané na proteiny) a čas od času se mohou reaktivovat a způsobovat další klinické symptomy.
Detekce toxinů v rybách je obtížná. Vyvíjejí se chromatografické (HPLC/MS) a imunometody pro detekci ciguatoxinů, což umožní monitorovat mořské produkty. Jak zamezit nebezpečí, která ciguatera představuje? Doporučuje se:
– nekonzumovat ryby pocházející z teplých vod v oblastech útesů, zvláště pak ty, o nichž je známo, že mohou být toxické a dále mořské ryby (např. barracudy a makrely), pro něž jsou tyto ryby potravou,
– nekonzumovat žádné ryby z oblastí, které jsou známým zdrojem toxických ryb,
– zcela vyloučit úhoře, zvláště pokud se nezná oblast, ze které pochází,
– nekonzumovat větší masožravé ryby (např. nad 2,5 kg),
– konzumovat pouze malé porce (do 50 g) jakékoliv ryby, pokud se konzumuje poprvé.
International Journal of Food Microbiology, 61, 2000, č. 2-3, s. 91–125