Česky
Informační centrum bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství, Těšnov 65/17, Praha 1, 11000, tel.: 221 811 111, e-mail: info@mze.cz

Uživatelský přístup

 
 

Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 11
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)

Přidat článek Budoucnost s BASTUPem? do kategorie

Geneticky modifikované potraviny a krmiva > Geneticky modifikované potraviny a krmiva
Aktuality > Aktuality

Budoucnost s BASTUPem?

Vydáno: 7.7.2016
Tisk článku
Autor: Biotrin
Příspěvek prof. RNDr. Zdeňka Opatrného, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze pro organizaci Biotrin.

V návaznosti na aktuální diskuze o dalším užívání glyfosátu v zemědělství připravil pan prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze pro Biotrin následující příspěvek:

Vlajkovými loděmi eskadry herbicid tolerantních geneticky modifikovaných plodin jsou jejich dvě různá uskupení: 1. plodiny tolerující aplikace glyfosátu (př. Roundup Ready odrůdy) a 2. plodiny odolné k přítomnosti glufosinátu/fosfinotricinu (př. odrůdy typu Liberty Link resp. Basta).

Již desítky let trvající praktické využití různých Roundup Ready odrůd je ovšem v současnosti zásadní měrou ohroženo. Na evropské úrovni se totiž vážně diskutuje o zákazu Roundupu, resp. neprodloužení licence na jeho užívání. Laik ten zákaz buď vítá nebo žasne, odborník už nežasne, neb dávno čte mezi řádky. A chápe, že nejde jen o Roundup, resp. konec jeho více než čtyřicetiletého využití v konvenčním zemědělství.

Patentová práva firmy Monsanto totiž skončila před šestnácti lety. Možno říci bohužel, protože na trhu se tak mohla objevit celá plejáda různých generik se shodnou základní složkou, ale v nestandardních koncentracích a zřejmě i s nejrůznějšími přísadami. Zisky všech výrobců tak samozřejmě klesají. Nad kým je tedy vlastně vynášen soud? Nad glyfosátem, nad originálním Roundupem nebo nad jeho náhražkami?

Opravdu je třeba další rok zkoumat jeho zdravotní účinky? Doposud přece postrádáme jakýkoliv důkaz glyfosátového zdravotního ohrožení ať živočichů či člověka, jenž by byl publikován v seriozním vědeckém časopise a obstál v případné kritice. Stávající jednoleté prodloužení licence dá stěží za pravdu té či oné straně. Jaký typ, jak rozsáhlé, jak prakticky a kým provedené studie by měly dané podezření potvrdit či vyvrátit? Zdůrazňuji „podezření“, neboť jen to proklamuje Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, a naopak zpochybňuje instituce EFSA, tedy Evropský úřad pro bezpečnost potravin. Inu, opět tu máme onu proslavenou předběžnou opatrnost, na níž si Evropa tak zakládá. Jako symptom rozvahy či moudrosti nebo jen jako obvyklé kladivo na čarodějnice?

Připusťme ale, že o negativní postoj laické veřejnosti si dlouhodobě říkají sami náruživí uživatelé glyfosátu. Bedlivý čtenář jistě nemohl již před delším časem přehlédnout poplašné zprávy o nálezech glyfosátu v krvi různých obyvatel Evropy, včetně Čechů. Inu proč také ne – však se s ním nestříkají jen železniční pankejty či sklizená pole, ale přímo dozrávající úroda. Roundup se sice v půdě i rostlinách velmi rychle rozpadá na zdraví neškodné produkty, ale po jeho předsklizňové aplikaci v dané komoditě přece jen „něco“ zbude. Roundup se např. běžně používá při pěstování jarního sladovnického ječmene. No a že je pak ve sladu a potažmo v pivu slušná hladinka glyfosátu - čemu to vadí?

Zastoupí snad Roundup  již výše zmíněná Basta (mimochodem výrobek „evropské“ firmy Bayer Crop Science), herbicid obsahující toxin přirozeného bakteriálního původu? Samozřejmě jde také o dryák, ale vlastně přírodní, ekologickým aktivistům by tedy měl být sympatičtější. Takže budeme pít pivo s Bastou? Či je už v záloze třeba nějaká jejich kombinace, a my se dočkáme BASTUPu s další mnohaletou licencí? Nebo nás udiví jiná, zcela nová a plně ekologická herbicidní bomba?

 

Autor článku: prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc. (Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze)


Zdroj: Biotrin


Foto: Shutterstock