Zákonem 48/2006 se mění zákon 166/1999 o veterinární péči. Jsou zahrnuta nová nařízení ES o hygieně a kontrole, řada ustanovení je upřesněna a doplněna.

Zákonem 48/2006 se s účinností od 27. února 2006 mění zákon 166/1999 o veterinární péči. Je v něm citována celá řada směrnic ES s veterinárním zaměřením, které jsou do veterinárního zákona zapracovány, a jsou citována nařízení ES, která přímo platí v členských státech – včetně nařízení o hygieně a kontrole, která začala platit  v lednu 2006 tzn. 852/2004, 853/2004, 854/2004 a 882/2004 (tzv. „hygienický balíček“). Je citována i řada souvisejících předpisů ČR jako vyhláška 291/2003 o podávání některých látek zvířatům, zákon 154/2000 o šlechtění a plemenitbě, vyhláška 299/2003 o opatření pro zdolávání nákaz,  prováděcí vyhlášky k veterinárnímu zákonu, zákon 449/2001 o myslivosti a prováděcí vyhláška 244/2002, zákon 114/1992 o ochraně přírody a krajiny, zákon 100/2004 o rybníkářství aj.

Jsou upřesněny definice termínů: „veterinární přípravky“, „veterinární technické prostředky“,  „ochranná lhůta“, „porážka“, „nutná porážka“, „uvádění do oběhu“, „obchodování“, „kadávery“. Termín „konfiskáty živočišného původu“ se nahrazuje termínem „vedlejší živočišné produkty“. Pokud nejsou některé pojmy definovány ve veterinárním zákonu, používají se definice uvedené v příslušných nařízeních ES.

Jsou upřesněna opatření ohledně vydávání „pasů“ (průvodky zvířat), které jsou evidovány Komorou veterinárních lékařů. Doplňují se požadavky pro podnikatele přepravující zvířata (§ 7), pro podnikatele, kteří nakupují a prodávají zvířata (§§ 9a, 9b, 28), pro podnikatele s živočišnými produkty (§ 22), pro provozovatele tržnic (§ 25), pro dovoz z třetích zemí (§§ 34, 36).

Upřesňují se opatření v případě výskytu nebezpečné nákazy (§ 15), upřesňují se požadavky na živočišné produkty (§ 18), na jejich veterinární vyšetření (§ 20), na dovoz zvířat a živočišných produktů při cestování (§ 38). Pozornost je věnována veterinárním asanačním činnostem (§§ 39, 40, 41, je doplněn § 39a), což souvisí s nařízením ES 1774/2002. Upřesňují se práva a povinnosti orgánů veterinární správy (§§ 47-51, doplněn 39a), doplňuje se § 59a s požadavky na způsobilost veterinárních lékařů z třetích zemí, upřesňují se ustanovení ohledně schvalování veterinárních přípravků (§§ 65-66c).

Doplňuje se příloha 6 s podmínkami, které vyžaduje ČR pro uznání osvědčení veterinárních lékařů z jiných členských států).
Pozn.: O novele veterinárního zákona informoval MVDr. Kozák v přednášce: Úloha SVS při kontrole bezpečnosti potravin

Sbírka zákonů, 2006, č. 22