kontrola surovin pro výrobu želatiny, specifikace rizikových materiálů, doporučení  SSC při EU

V souvislosti se zjištěním BSE v Německu, Itálii a Španělsku se stává velmi aktuální i otázka bezpečnosti/nezávadnosti evropské želatiny. Výbor pro řízení vědy (SSC) při EU znovu důrazně opakuje svá doporučení z roku 1996, aby se suroviny pro želatinu, lůj a fosforečnan vápenatý používaly pouze z oblastí, kde není BSE rozšířena ve větším měřítku. Žádný technologický postup pro výrobu želatiny nelze totiž považovat za bezpečný, jestliže je základní surovina potenciálně infekční. SSC v roce 1997 varoval, že mohou být infekční dorzální kořenová ganglia v oblasti páteře zvířete, a pokud je nelze zcela, a snadno odstranit, neměly by se tyto partie pro výrobu želatiny používat. Výzkum dále prokázal, že infekční může být i kostní dřeň a kosti zvířat starších 30 měsíců, a proto by rovněž měly být odstraněny z potravního řetězce. Většina opatření, která SSC prosazuje pro želatinu se týkají také fosforečnanu vápenatého, který je vedlejším produktem výroby želatiny a přidává se do krmiv. Výbor konstatoval, že standardy ISO 9000, které aplikují výrobci želatiny v Evropě (GME), nejsou dostatečně podrobné a nezohledňují veškeré vystopovatelné aspekty (zákaz používání surovin ze zemí s vysokým výskytem BSE či používání pouze kostí ze zvířat určených pro lidskou spotřebu), které se mohou podílet na zavlečení nákazy do závodu na výrobu želatiny, a požadují proto zavádění systému HACCP se systematickou dokumentací. Tímto způsobem by mělo být garantováno a dokumentováno odstranění specifikovaných rizikových materiálů, surovin a nedokonalé fáze odstranění tuku. Existují totiž jisté pochybnosti, že infekční priony jsou v průběhu fáze odtučňování zcela odstraněny. SSC uvádí, že fosforečnan vápenatý může být s největší pravděpodobností považován v krmivech za zcela nezávadný, ovšem četné dotazy a požadavky veřejnosti si vynucují další výzkumy, týkající se koncentrace a složení reziduální bílkovinové frakce, která se nachází ve fosforečnanu vápenatém. Souhrnně lze konstatovat, že suroviny z vysoce rizikových zemí by se pro výrobu želatiny neměly vůbec používat, ze surovin z oblastí s nízkým výskytem BSE by měly být odstraněny specifikované rizikové partie, a v zemích se zanedbatelným výskytem nebo zcela prostých BSE se nemusí odstraňovat ani vytipované rizikové materiály.
EU Food Law, 108, December 2000, s. 6