Výsledky monitoringu prováděného Centrem preventivního lékařství, 3. LF UK Praha, ukazují na postupně rostoucí saturaci dospělé populace selenem, ale na nízké hladiny u dětí.

V posledních letech je studován výživový význam selenu, zatímco dříve se sledovaly jeho nežádoucí účinky. Příznivé účinky souvisejí mj. s tvorbou selenoproteinů (především selenomethioninu a selenocysteinu).

Pokud nejde o extrémní snížení hladiny selenu, projevuje se deficit mírnými příznaky, o kterých zatím ani není jisté, zda s nedostatkem selenu souvisejí. Za prokázaný důsledek deficitu jsou pokládány dvě onemocnění – kardiomyopatie a osteoartropatie. Deficit selenu se podílí i na výskytu endemické hypotyreózy, možná i na neurologických a infekčních onemocněních.

Nejčastější uváděné hodnoty selenu v plazmě jsou 60 – 110 μg/l, v plné krvi 85 – 195 μg/l.

V průběhu let 1996 – 2002 bylo v rámci biologického monitoringu ve čtyřech městech ČR odebráno 2811 vzorků krve dospělých (20 – 45 let) a 1454 vzorků krve dětí (8 – 10 let) (Centrum preventivního lékařství, 3. LF UK Praha). Výsledky naznačují postupně rostoucí saturaci dospělé populace selenem (v r. 1996 byl medián 73 μg/l, v r. 2002 89 μg/l). Zvyšování zřejmě souvisí s konzumací potravin dovážených ze zemí s vyšším obsahem  selenu v půdě a s používáním suplementů jako pro hospodářská zvířata, tak pro lidi. U dětí je stav spíše stacionární, a to na hranici minimálních požadovaných hodnot (72 resp. 66 μg/l). Rozdíl proti dospělým zatím není jasný, pro posouzení bude třeba dlouhodobějšího sledování. V kombinaci s dalšími rizikovými faktory by nízká hladina selenu u dětí mohla znamenat problém.

Nabídka výrobků s obsahem selenu je na českém trhu široká. Nejvyšší obsah selenu v potravinových doplňcích na trhu je 100 μg/dávku/den. Nejčastějším zdrojem jsou kvasnice živené selenem, v suplementech z USA a Kanady bývá obsažen anorganický selen.

Česká a slovenská hygiena, 2, 2005, č. 2, s. 50-51