Výsledky srbské studie ukazují, že Campylobacter spp. se může vyskytovat v játrech a v dalších vnitřních částech jatečně opracovaného zdravého jehněčího masa. Dalším sledováním bylo jasně zjištěno, že Brucella broth je s antibiotiky účinnější, zvláště v případě stanovení Campylobacter coli ve vlastních částech masa.

Nedávno bylo zveřejněno, že se Campylobacter spp. vyskytoval při akutním onemocnění z potravin v mnoha průmyslových zemích. Zjištěnými zdroji Campylobacter enteritid u lidí jsou zvířata, kontaminované potraviny a voda. Lidé se mohou nakazit přímo od zvířat, například kontaktem s infikovaným nedonošeným ovčím plodem nebo plodovou vodou, což je nebezpečné zvláště u pastevců a veterinářů, a dále nepřímo požitím kontaminovaných potravin a vody. Zvířata žijící na farmách mohou být také zdrojem nákazy těmito organismy, důležitou roli zde hraje kampylobakter, který může přímým kontaktem způsobit onemocnění lidem.
Jako nejčastější příčinou onemocnění je Campylobacter jejuni a Campylobacter coli, které jsou velmi podobné svým chováním a příčinami nákazy.
Lidé jsou nakaženi hlavně fekální kontaminací potravin a vody. Běžným zdrojem je kuřecí maso, vepřové, jehněčí maso, nepasterizované mléko, voda a kontakt s domácími mazlíčky (psy a kočkami). Bylo zjištěno, že 400–500 buněk Campylobacter jejuni je přijato s potravou, která může být příčinou příznaků nemoci. Kampylobakter často kontaminuje maso a je známo, že není vhodné krmit domácí zvířátka syrovým masem, protože v tomto případě může být potrava domácích miláčků zdrojem infekce.
Během porážky, technologického procesu, porcování, vykosťování a skladování se může stát, že se pomnoží patogeny. Campylobaceter spp.  se často objeví u ovcí, způsobuje sterilitu, potrat, úbytek na hmotnosti a poporodní úmrtnost ovcí. Lidé mohou být nakaženi prostřednictvím kontaktu s infikovanou placentou. Často dochází k onemocnění, když lidé konzumují nedostatečně tepelně opracované maso a v případě, kdy chovatel neopatrně přemisťuje po potratu mrtvý infikovaného plod. U gramnegativních bakterií je obvyklá mnohotvarost. Mikroorganismy mají zakřivené nebo spirálovité tyčinky různých délek. Různí autoři popisují povrchovou strukturu těchto buněk různě. Buňka bakterie  reaguje s hostitelem a dovolí bakterii, aby se úspěšně pronikla a obtekla ochranu hostitelské buňky. Aktivní povrch bakteriální buňky, její produkce toxinu způsobí zničení hostitelské buňky. Campylobacter jejuni/coli  vytváří termolabilní endotoxin a citotoxin.
Pro svou epidemiologickou důležitost byl Campylobacter jejuni  předmětem mnoha odborných sledování na světě. Částečná pozornost byla věnována kulturním a morfologickým charakteristikám, jejichž výsledkem bylo porovnání patogenity bakterie Campylobacter spp. V Srbsku pracovala malá skupina odborníků ve spojitosti s objevením a rozšířením této bakterie v tělech ovcí a jehňat. Cílem bylo stanovit výskyt Campylobacter spp. v játrech a mase klinicky zdravého jatečného jehněčího, také přítomnost Campylobacter jejuni a coli ve vzorcích a určit možnost použití látky s přídavkem různých antibiotik.
Závěr
Bylo zjištěno, že Campylobacter spp. byl nalezen v játrech a ve vnitřních částech klinicky zdravého jatečného jehněčího. Výsledky jasně ukázaly i přítomnost Campylobacter coli ve vnitřních částech masa.  Tento značný obsah vede k závěru, že podmínky v jatečném procesu, technologii výroby a otevřeném skladování vedou k možnosti nárůstu patogenu v mase. Aby se snížilo riziko infekce tímto mikroorganizmem na člověka, doporučuje se ponechávat a skladovat maso za nízkých teplot, nikdy při pokojových teplotách. Při výrobě jídel je třeba používat jiná prkénka a nádobí na operace se syrovým masem a jiná na zacházení s masnými výrobky.

Fleischwirtschaft International, 2005, č. 3, s. 34–36