Výskyt benzenu v mrkvové šťávě určené kojencům
Vydáno: 18. 11. 2008
Autor:
Při tepelném opracování mrkvové šťávy dochází k tvorbě benzenu. Je třeba optimalizovat výrobní postupy.
Benzen patří mezi kontaminanty, u nichž se zřetelně prokázal karcinogenní účinek na člověka. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikovala benzen jako humánní karcinogen skupiny 1. Od počátku 90. let minulého století vzrostly obavy týkající se kontaminace potravin benzenem, a proto se hledají zdroje, které přispívají k výskytu benzenu v potravinách.
V Německu provedli studii, která je prvním průzkumem přítomnosti benzenu v potravinách na německém trhu. Průzkum se zaměřil na výrobkové skupiny, o kterých se na základě dřívějších sledování uvádí, že pravděpodobně obsahují benzen, např. nápoje obsahující askorbovou a benzoovou kyselinu. Předmětem největšího zájmu pak byly výrobky určené kojencům a malým dětem, tj. nejcitlivější skupině spotřebitelů.
Průzkum kontaminace benzenem byl proveden u 451 nápojů, a to za použití HS-GC/MS (headspace sampling ve spojení s plynovou chromatografii/hmotnostní spektrometrií), limit detekce byl 0,13 µg/l.
Obsah benzenu v nealkoholických nápojích, nápojích pro malé děti, v tzv. alcopops (aromatizovaných alkoholických nápojích) a nápojích obsahujících jako složku pivo (beer-mixed drinks) byl relativně nízký, průměrná koncentrace byla pod limitem stanoveným v EU pro pitnou vodu, tj. 1 µg/l. Významně vyšší koncentrace byly zalezeny pouze u mrkvové šťávy, přičemž nejvyšší hodnoty benzenu byly zjištěny u mrkvové šťávy specificky určené kojencům. Asi u 94 % z 33 vzorků mrkvové šťávy pro kojence byla zaznamenána přítomnost benzenu, průměrná koncentrace se pohybovala v rozmezí 1,86 ± 1,05 µg/l. Kontaminace nápojů benzenem významně korelovala s koncentracemi železa a mědi. Uvedené kovy působí jako katalyzátory tvorby benzenu. K tvorbě benzenu v mrkvové šťávě došlo především mechanismem indukovaným teplem. Mrkvová šťáva se podrobuje tepelnému opracování při vyšších teplotách, aby se vyloučila mikrobiální kontaminace. Použití vyšších teplot má za následek vyšší obsah benzenu v mrkvové šťávě.
Vzhledem k tomu, že se v rámci průzkumu zjistily dvě mrkvové šťávy určené pro kojence, které nebyly kontaminovány benzenem, je zřejmé, že existuje technologie výroby mrkvové šťávy bez tvorby benzenu. Výrobci mrkvové šťávy by proto měli optimalizovat svoje výrobní procesy.
Další výzkum je třeba zaměřit na prekursory teplem indukované tvorby benzenu. Výrobky na bázi mrkve a jiných druhů zeleniny určené pro kojence je třeba zařadit na seznam výrobků na trhu, u kterých se provádí průzkum přítomnosti benzenu.
Pozn.: Další informace o benzenu, viz Benzen v nealkoholických nápojích.