Navštivte také

Předchozí reklama
Následující reklama
Počet záznamů: 12
Navštivte také: MZe ČR – Bezpečnost potravin
MZe ČR – Bezpečnost potravin
Navštivte také: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Ministerstvo zdravotnictví ČR
Navštivte také: Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Státní zemědělská a potravinářská inspekce
Navštivte také: Státní veterinární správa ČR
Státní veterinární správa ČR
Navštivte také: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Navštivte také: Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Evropský úřad pro bezpečnost potravin
Navštivte také: Státní zdravotní ústav
Státní zdravotní ústav
Navštivte také: Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Meziresortní komise pro řešení jódového deficitu
Navštivte také: Kancelář WHO v České republice
Kancelář WHO v České republice
Navštivte také: Evropská rada pro informace o potravinách
Evropská rada pro informace o potravinách
Navštivte také: Víš co jíš? (informace o výživě)
Víš co jíš? (informace o výživě)
Navštivte také: Knowledge Junction EFSA
Knowledge Junction EFSA

Přidat článek Vliv příjmu dusičnanů na šťítnou žlázu do kategorie

Vlivy na zdraví - Archiv > Vlivy na zdraví - Archiv> Potravinářství - Archiv

Vliv příjmu dusičnanů na šťítnou žlázu

Vydáno: 19.8.2007
Tisk článku
Autor: Ing. Marta Pospíšilová
Podle výzkumu v Pomořansku je strumigenní vliv nepatrného zatížení dusičnany  vyrovnán dostatečným zásobením jódem.
Nejčastějším důvodem endemické strumy je nedostatek jódu ve stravě. Vedle toho může být deficit zvyšován alimentárním přívodem kyanogenních a thiokyanogenních glykosidů, isothiokyanátů a inhalací kyanidu při kouření. Příjem jodidu štítnou žlázou je také brzděn řadou aniontů, především dusičnanů z vody a stravy, které se kompetitivně vážou na thyroidy.
Bilance dusičnanů je dána příjmem stravou, endogenní tvorbou především bakteriemi ve střevě a eliminací prostřednictvím ledvin. Zdrojem dusičnanů ve stravě jsou především syrová zelenina (40 %), brambory (20 %), potraviny s přídavkem dusičnanů (sýry, uzeniny aj., ca 20 %), voda (ca 20 %). 
Při průzkumu v Pomořansku (Lékařská fakulta, Greifswald) bylo zjištěno, že prostřednictvím pitné a minerální vody je přijato ca 25 mg NO3- a pevnou stravou méně než 100 mg. Znamená to příjem nejvýše 1,8 mg NO3-/kg tělesné hmotnosti, což je asi polovina hodnoty ADI. Vysoké koncentrace dusičnanů v moči byly častěji zjištěny u mužů, u mladších osob a u kuřáků. Výskyt strumy nebyl v žádné závislosti na obsahu dusičnanů v moči, na pohlaví či věku.
Vyplývá z toho, že strumigenní efekt nepatrného zatížení dusičnany je dostatečně vyrovnán dostatečným zásobením jódem.
Tyto stránky provozuje Ministerstvo zemědělství © 2018