Vydáno: 26. 2. 2009

Autor:

Farmáři v sedmi zemích Evropské unie včetně České republiky a Slovenska loni výrazně zvýšili produkci geneticky modifikované kukuřice a téměř tím nahradili výpadek Francie, která loni pěstování této plodiny zakázala. „Celosvětová rozloha plochy oseté geneticky modifikovanými plodinami (GMO) se loni rozrostla o 9,4 procenta na 125 milionů hektarů,“ sdělila mezinárodní agentura pro agrobiotechnologie ISAAA.

V EU se loni plocha osetá Bt-kukuřicí odolnou proti zavíječi, jedinou GM plodinou povolenou v unii pěstovat, dostala na 107 719 hektarů. V roce 2007 pěstovalo sedm zemí EU bez Francie tuto plodinu na 88 673 hektarech a ve Francii to tehdy bylo na více než 21 000 hektarech.

V pěstování GM kukuřice v Evropě vede Španělsko, které ji mělo loni na více než 79 000 hektarech. Následuje s odstupem Česká republika, kde se osetá plocha zvýšila o více než 60 procent na 8380 hektarů. Na Slovensku oseli Bt-kukuřicí 1900 hektarů, více než dvojnásobek předloňské plochy. Výrazný nárůst zaznamenalo Polsko a Rumunsko.

Celkově je ale plocha osetá GMO v Evropě v poměru k asi 60 milionům hektarů celkové plochy oseté obilovinami velmi malá. Evropští spotřebitelé pod tlakem kampaní zelených organizací chovají vůči biotechnologickým produktům ostražitý postoj, třebaže vědci jejich obavy o bezpečnost těchto potravin vyvracejí. Odvětví biotechnologií si stěžuje, že EU neustále odkládá žádosti o povolování nových produktů, a tím maří nákladné investice.

EU tak v pěstování nových plodin silně zaostává za ostatním světem. Největší plochy oseté geneticky modifikovanými plodinami se nacházejí v USA, Argentině a Brazílii.