V Německu bylo ve více než polovině z 350 vyšetřovaných vzorků byliny roketa setá zjištěno více než 5000 mg dusičnanů/kg.

Německý úřad pro hodnocení rizika upozornil na vysoké hladiny dusičnanů v aromatické rostlině roketa setá (rucola, Eruca sativa), používané podobně jako řeřicha zejména jako součást zeleninových salátů (obvyklé např. v italské kuchyni). Ve více než polovině z 350 vyšetřovaných vzorků bylo zjištěno více než 5000 mg/kg.

Nařízení EU o kontaminantech 466/2001 stanovuje limitní hodnoty pro dusičnany v salátu a špenátu, ale podle Německého úřadu by měly být stanoveny limity i pro ostatní rostlinou produkci. Rukola je příkladem rostlinné složky potravin, jejíž používání se v poslední době rozšiřuje.

K rostlinám s vysokým obsahem dusičnanů patří: hlávkový salát, špenát, kapusta, bílé zelí, ředkev či červená řepa. Obsah dusičnanů výrazně kolísá podle podmínek pěstování a roční doby.

Podle nařízení 466/2001 je limit pro špenát 3000 mg/kg v zimě, 2500 mg/kg v létě, 2000 mg/kg ve zmrazeném výrobku, pro hlávkový salát 4500 mg/kg resp. až 2500 mg/kg podle ročního období a skleníkového nebo polního pěstování a pro ledový salát ze skleníku 2500 mg/kg, z pole 2000 mg/kg. Pro kojeneckou a dětskou výživu platí limitní hodnota 200 mg/kg. Pro ostatní potraviny limity stanoveny nejsou. (Zcela jinou záležitostí je v současné době projednávané omezení přídavku dusitanů či dusičnanů jakožto přídatných látek.).

Dlouhodobě tolerovatelný denní příjem ADI je podle WHO 3,7 mg/kg tělesné hmotnosti (osoba ohmotnosti 70 kg může přijmout 256 mg dusičnanů), přičemž příležitostné překročení této hodnoty ještě neznamená zásadní riziko. Obvyklý denní příjem dusičnanů (v Německu) je 80 – 100 mg, z toho asi 60 % ze zeleniny, zbytek z pitné vody. Dusičnany samotné nejsou příliš toxické, ale dusitany, které z nich vznikají mohou v organismu vytvářet nitrosaminy, které jsou podle pokusů na zvířatech karcinogenní.

EU Food Law, 2005, č. 198, s. 8