Na potravinářském úterku pořádaném Českou potravinářskou společností 31. ledna 2006 byly poskytnuty informace o očekávané novele veterinárního zákona a o zkušenostech s kontrolou potravinářských podniků a prodejen.

V souvislosti s novým balíčkem potravinářských předpisů EU týkajících se kontroly, hygieny a bezpečnosti potravin, které začínají platit od ledna 2006 dochází i k úpravě znění veterinárního zákona 166/1999 Sb. (v době konání přednášky čeká na schválení v senátu ČR), který je základním legislativním nástrojem regulujícím chov a zdraví zvířat a bezpečnost živočišných produktů. Vedle toho dochází i k úpravě prováděcích vyhlášek k veterinárnímu zákonu (200-203/2003, 375/2003).

Zásadní význam má především § 22 veterinárního zákona týkající se povinností a odpovědnosti podnikatelů. Trvá povinnost schvalování a registrace závodů, povinnost preventivně kontrolovat suroviny, doplňky i výrobky, povinnost mít zpracovaný provozní a sanitační řád,  povinnost označovat potraviny razítkem „zdravotní nezávadnosti“ tzn. č. provozovny + cz. Toto označení je vodítkem pro dohledání výrobce v případě závady, což je důležité nyní, kdy zákon o potravinách nevyžaduje uvádění výrobce, ale umožňuje uvádět i jen  balírnu, dovozce nebo prodejce. Zvláštní ustanovení platí pro malé podniky (podniky s malým objemem výroby), které nesmějí překračovat deklarované kapacity, protože z titulu malých kapacit využívají různá zmírnění požadavků, a tak by mohly být nekalou konkurencí velkým podnikům, které musí splnit všechny požadavky bez úlev.

Důležité požadavky týkající se provozních prostor jsou obsaženy v § 24.

Některé změny veterinárního zákona souvisejí s možností prodeje přímo z farmy nebo prostřednictvím „blízkého maloobchodu“, (což umožňují nová nařízení ES).

Novou povinností je od 1. 1. 2006 podle nařízení 854/2004 o kontrole živočišné produkce provádění auditů. Jedná se o kontrolu skutečného stavu, zpracované dokumentace, ověření její dostatečnosti a účinnosti. Důraz je kladen na správnou hygienickou praxi, HACCP, informace o potravinovém řetězci (vysledovatelnost), uspořádání a údržbu prostor, osobní hygienu, školení pracovníků, regulaci výskytu škůdců, teplotní režimy, jakost vody. Frekvence auditů závisí na analýze rizik, na dosavadních zkušenostech s příslušnými podniky.

Nejčastější závady zjišťované orgány SVS

–         nedodržování teplotního režimu (předepsané teploty masa na příjmu jsou 7 °C, u drobů 3 °C),

–         neoznačené suroviny a polotovary,

–         nevhodně uložené čisticí prostředky (společné umístění s produkty, neoznačené náhradní obaly),

–         nevhodné umístění živočišných produktů při skladování (např. ze zavěšeného masa odkapává tekutina do výrobků umístěných pod ním),

–         nevyhovující stav objektu (porušené stěny, podlahy atd.),

–         ponechávání otevřených vrat, oken (hmyz),

–         křížení cest,

–         nevyhovující omračovací zařízení (zkorodované, bez měřiče proudu a signalizace času),

–         zkorodované háky na maso,

–         poškozené  (posekané, hygienicky neudržovatelné) „špalky“ (plastové pracovní plochy),

–         časté hrubé porušování osobní hygieny u údržbářů, řidičů, závozníků,

–         nefunkčnost, nepřístupnost, nedostatečné zásobování hygienických zařízení,

–         ukládání a přesouvání přepravek přímo po zemi,

–         nečisté přepravky (zbytky živočišných produků, vrstvy starých etiket, plísně),

–         chyby systému HACCP (chybí uvedení zodpovědných osob, chybí zápisy o ověření, chybí ověření výrobního diagramu po rekonstrukcích, nedostatečně je popsán systém „zvládnutého stavu“),

–         chyby při sanitaci (neproškolení pracovníci),

–         nevhodné umísťování nástrah proti hlodavcům ve výrobních prostorách.

Zápis na základě účasti na přednášce MVDr. Ant. Kozáka, ředitele Městské veterinární správy v Praze, ze dne 31. 1. 2006, zpracovala Ing. Suková