Vydáno: 4. 4. 2006

Autor:

Slezská 7, 120 56 Praha 2, tel. tiskový mluvčí: 227 010 154, fax: 227 010 190,

e-mail: j.duben@svscr.cz; web: http://www.svscr.cz.

 

Státní veterinární správa ČR sleduje obsah cizorodých látek ve všech surovinách a potravinách živočišného původu. Činí tak na základě plánu monitoringu cizorodých látek, který každoročně schvalují orgány EU. Za rok 2005 byly výsledky monitoringu příznivé.

 

V roce 2005 tak provedla Státní veterinární správa ČR celkem 75 741 vyšetření, z toho 71 947 vyšetření v rámci plánovaných odběrů, 3 251 jako cílená vyšetření a 534 vyšetření u vzorků dovážených komodit. Nevyhovujících nálezů bylo 0,17%, což je mírný nárůst proti roku 2004 (0,13%), způsobený převážně nevyhovujícími nálezy v rámci dosledování zdrojů kontaminace u hospodářských zvířat včetně sladkovodních ryb.

 

Co všechno se sleduje? Samozřejmě jsou to například rezidua těžkých kovů, pesticidů, zbytky veterinárních léčiv, zejména chloramfenikolu a tetracyklinu, dále obsah dioxinů, polychlorovaných bifenylů (PCB), i kontaminace radioaktivními látkami a vyjmenovanými zakázanými látkami, jako je například malachitová zeleň.

 

Vzorky reprezentující suroviny a potraviny živočišného původu, především mléko kravské, ovčí a kozí, čerstvé máslo a mléčné výrobky včetně sýrů měly ve všech případech nízký podlimitní obsah reziduí pesticidních látek, chemických prvků, mykotoxinů a zbytků veterinárních léčivých přípravků a doplňkových látek. Stále však musí být věnována pozornost monitorování obsahu polychlorovaných bifenylů (PCB). I když nadlimitní hodnoty jsou zjišťovány výjimečně, koncentrace PCB se v několika případech blížila hygienickým limitům. Výrobky kojenecké a dětské výživy s podílem živočišných bílkovin byly zcela nezávadné a vyhověly všem hygienickým limitům.  

 

Slepičí vejce a vaječné výrobky nepředstavovaly zdravotní riziko, veškeré naměřené hodnoty bezpečně vyhověly hygienickým limitům. Přesto i v chovu nosnic je nutné sledovat hodnoty PCB, o čemž svědčil jeden případ koncentrace PCB ve vejcích na hranici hygienického limitu (0,2 mg/kg tuku). Prokázaná rezidua nikarbazinu (antikokcidikum) v křepelčích vejcích měla za následek stažení vajec z oběhu a jejich neškodnou likvidaci. Ke spotřebiteli se vejce, kontaminovaná nikarbazinem cestou krmiva, nedostala.

 

U tuzemských masných výrobků, včetně konzerv, nebylo zjištěno překročení hodnot hygienických limitů. Pouze jedna malá výrobní šarže loveckého salámu, menší než 100 kg měla obsah PCB mírně nad hodnotou hygienického limitu (0,2 mg/kg tuku). Z tohoto pohledu byla zdravotní nezávadnost ostatních masných výrobků přesvědčivě zajištěna.    

Tuzemský med bezpečně vyhověl všem parametrům zdravotní nezávadnosti z pohledu cizorodých látek stejně jako v minulých letech.

 

 

V roce 2005, stejně jako v minulých letech, nebyla prokázána rezidua nepovolených hormonálních látek u skotu, ovcí a koz, prasat, drůbeže a farmově chované zvěře. Ve vzorcích moči od sedmi prasat (z celkem 80 vzorků) byly prokázány koncentrace 19-nortestosteronu odpovídající hodnotám u kanců nebo kryptorchidů, nešlo tudíž o potvrzení použití syntetického hormonu, nýbrž o chybný odběr vzorků. Obsah chemických prvků, chlorovaných pesticidů, PCB, reziduí veterinárních léčiv až na ojedinělé výjimky vyhověl hygienickým limitům. Výjimky tvořil například nadlimitní obsah tilmikosinu v ledvině telete (po léčbě při dodržení ochranné lhůty), dva vzorky svaloviny a 6 vzorků ledvin krav s nevyhovujícím obsahem kadmia, jedna nadlimitní hodnota PCB u krávy a prasete, průkaz reziduí tetracyklinu (doxycyklinu) u prasete, rezidua nikarbazinu u několika vzorků jater drůbeže a králíků. Zdrojem kontaminace zvířat PCB byly především staré nátěrové hmoty v prostředí stájí, které bylo nařízeno okamžitě odstranit. Zjištěná rezidua nikarbazinu (antikokcidikum), kde není stanoven hygienický limit pro tkáně zvířat, byla hodnocena podle pracovních limitů, který vydala SVS v souladu s doporučením FAO/WHO. Hodnoty nad 0,2 mg/kg jsou v játrech považovány za nepřípustné. V chovech byly nařízeny kontroly technologie krmení a čištění krmných zařízení, a to již při zjištění hodnot reziduí v játrech drůbeže od 0,05 mg/kg a vyšších. Závažná byla zjištění reziduí chloramfenikolu (nepovoleného léčiva pro zvířata produkující potraviny) v různých chovech v moči jednoho mladého skotu, v moči dvou krav, ale zvláště u nosnic z velkochovu v několika halách, přičemž ve vzorcích vajec nebyla rezidua zjištěna. Přesto, že ve všech případech byla učiněna veškerá příslušná šetření na místě a byla vyšetřena celá řada vzorků, nebyla zjištěna příčina ani původce. Nařízená mimořádná veterinární opatření (zastavení porážení zvířat, zastavení dodávky mléka, mimořádný režim kontrol, opakovaná vyšetření aj.) zabránila průniku kontaminovaných surovin ke spotřebiteli.    

 

20 let po Černobylu: Kontaminace surovin a potravin živočišného původu radioizotopy ¹³⁴Cs a ¹³⁷Cs se sleduje od doby tzv. černobylské havárie jaderného reaktoru (1986). V současné době, ale již řadu let předtím, je situace vcelku příznivá, to znamená, že naměřené koncentrace těchto radioizotopů jsou hluboko pod hodnotami 600, respektive 370 Bq/kg. Stále však nelze vyloučit naměření ojedinělých zvýšených hodnot u některých druhů spárkaté zvěře, zvláště černé zvěře a jelenů. Toto potvrzuje i zjištění vyššího obsahu radionuklidů u černé zvěře, které však nepřekročilo mezní hodnotu 600 Bg/kg.

 

Publikace o výsledcích monitoringu cizorodých látek za rok 2005 existuje v elektronické podobě, ve formátu PDF. Spolu s dalšími čísly Informačního bulletinu SVS ČR je distribuována na nosiči CD-ROM a prezentována na oficiálních webovských stránkách SVS ČR: http://www.svscr.cz/

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

 

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.