Nejen zdravotní nezávadnost, ale i welfare . Zpráva tiskového mluvčího Ing. J. Dubna

STÁTNÍ  VETERINÁRNÍ  SPRÁVA ČESKÉ  REPUBLIKY

Slezská 7, 120 56 Praha 2, tel. tiskový mluvčí: 227 010 154,  fax: 227 010 190,

e-mail: j.duben@svscr.cz; web: http://www.svscr.cz.

Z průzkumu v členských zemích EU, který si zadala počátkem letošního roku Evropská komise a který byl vyhodnocen v květnu, vyplývá, že prakticky polovinu Evropanů při nákupech nezajímá, za jakých podmínek byla zvířata chována. V naší republice to jsou skoro tři čtvrti občanů. Z průzkumu vyplývá dále to, že mnoho zákazníků v obchodech není s to rozpoznat z jakých chovů produkty, tj. maso či vejce pocházejí. Přičemž by údajně mnozí rádi nakupovali právě z chovů, kde se zvířata chovají ještě lépe než jak určují veterinární předpisy.

Prvořadým úkolem státního veterinárního dozoru je dbát na zdravotní nezávadnost potravin živočišného původu, to lze považovat za samozřejmé a nezpochybnitelné, ale druhým také „prvořadým“ úkolem je dbát i na pohodu chovaných zvířat, neboli welfare.

Zdravotní nezávadnost potravin uváděných do oběhu je už prakticky opravdu samozřejmostí. Samozřejmostí už je i to, že veterinární inspektoři kontrolují v chovech hospodářských zvířat způsob jejich chovu, i to, zda zvířata nejsou „týrána“ špatným zacházením popřípadě krmením, ale i zda dodržují podmínky dobré pohody zvířat, jak je to i uloženo veterinárním zákonem a zákonem na ochranu zvířat proti týrání. Do chovů inspektor musí, není-li důvodné podezření, či upozornění, určitě jednou za dva roky, popřípadě za rok. Na samotných výrobcích, či zpracovatelích pak je, aby své produkty odpovídajícím způsobem označili, jak ukládá veterinární zákon a zákon o potravinách. Potraviny živočišného původu musejí být opatřeny označením zdravotní nezávadnosti, datem minimální trvanlivosti, popřípadě použitelnosti, tím, kdo výrobek zabalil či vyrobil, zkrátka tak, aby jej bylo možné identifikovat a v případě možných problémů dohledat původ.

Označení welfare chovů pak je například u masa a masných výrobků možné a využívají jen různé zpracovatelské svazy, které je pak smějí označovat například BIO apod. U vajec to je například tak, že způsob chovu lze rozeznat z jejich označení. Lze poznat, z jakého chovu vejce pochází, je-li první jednička je vejce od slepic chovaných ve volném výběhu, dvojka značí nosnice z halového chovu, trojka z klecového a je-li první nula, tak jde o slepice z chovu ekologického.

Snad lze říci, že kdo chce vědět, odkud potraviny pocházejí, má možnost, a konečně i prodávající je povinen sdělit tyto informace.

Aby si každý zájemce mohl učinit představu o systému ochrany zvířat v ČR, může si prohlédnout publikaci Program ochrany zvířat na webových stránkách Státní veterinární správy ČE (www.svscr.cz) . Zde je umísťována od roku 2000, přičemž je pravidelně vydávána od roku 1994.

Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

Další informace z oblasti Státní veterinární správy lze získat na internetových stránkách SVS ČR: www.svscr.cz.