Cena Spotřebitel.cz předána i letos na Zemi Živitelce v Českých Budějovicích 

Internetový časopis pro spotřebitele Q magazín už podruhé využil konání výstavy Země Živitelka v Českých Budějovicích, aby v potravinových komoditách, které podrobil spotřebitelskému testování, předal Ceny Spotřebitele za první a Čestná uznání za druhé a třetí místo. Slavnostní ceremoniál proběhl v rámci zahájení výstavy 23. 8. 2007 v Pivovarské zahradě v areálu výstaviště. Součástí akce byla výstavka oceněných výrobků či jiných produktů příslušných výrobců.

Testované komodity:

Čerstvá vejce

Dušená šunka

Tuňák v konzervě

Sýry s bílou plísní na povrchu

Čerstvá vejce

Cenu Spotřebitele získala Česká vejce

Stanovit vítěze spotřebitelského testu vajec, který se skládal z analytické části, spotřebitelské ankety a průzkumu úrovně prodeje v pražských hyper a supermarktech, nebylo tentokrát vůbec jednoduché. Odborný test kvality vajec proběhl na katedře speciální zootechniky Zemědělské univerzity v pražském Suchdole. Podivuhodným výsledkem této části testu je nepochybně umístění značky Česká vejce na obou koncích pořadí: zatímco Česká vejce z Hypernovy se ocitla na prvním místě, Česká vejce zakoupená v Plusu v Labuti Na Poříčí se propadla až na poslední místo. Svůj díl viny na tom může mít nejen špatné třídění vajec, ale i skladování a zacházení v obchodě, a také manipulace s vejci při transportu.

Druhé místo v Ceně spotřebitele, a tudíž čestné uznání náleží značce Zlatá vejce. Ta totiž „zabodovala“ především v žebříčku kvality ve spotřebitelském hodnocení, kde získala 22 % hlasů, a v odborném testu, kde se Zlatá vejce Best Farm zakoupená v Kauflandu probojovala na druhé místo. I když ve druhém žebříčku za nákupy získala jen 5 % hlasů, udělujeme jí celkově druhé místo. Třetí místo za vejce jsme se tentokrát po zralé úvaze a všech propočtech rozhodli neudělit, protože žádná značka nezískala ani ve spotřebitelském, ani v odborném hodnocení dostatek hlasů na to, aby mohla vystoupit „na bednu“.

I když průzkum trhu ukázal nedostatky v prodejně Plus Na Poříčí, kde jsme v chladicím boxu v prodejním prostoru našli zasmrádlá vejce s poškozenými skořápkami a promočeným obaly, celkově se kvalita vajec zlepšuje. Všech tři sta kusů vajec zakoupených do odborného testu neslo označení číselným kódem producenta na skořápkách, který dokladuje způsob chovu, zemi původu a identifikuje producenta. Tím je dohledatelný původ vajec. Na spotřebitelských obalech se objevilo datum minimální trvanlivosti a číslo třídírny, která vejce prosvítila, vytřídila a zabalila.

Dušené šunky

Cena Spotřebitele za šunku poputuje do Masokombinátu Plzeň

Spotřebitelský průzkum Q magazínu zaměřený na vepřové šunky, který zahrnul tři části, prokázal jasné prvenství značky Schneider. Cena Spotřebitele, křišťálový hranol a Certifikát sdružení Spotřebitel.cz poputuje tentokrát za „Dušenou šunku Extra Schneider“ do Masokombinátu Plzeň. Dušená šunka Extra Schneider získala totiž v žebříčcích známosti značky, kvality a nákupů dvě první místa a jedno třetí. Druhé pořadí a tedy čestné uznání, které náleží společnosti MP Krásno za „Dušenou šunku výběrovou“, je tentokrát velmi těsné. Jejich Dušená šunka výběrová získala nejen první pořadí (spolu s Dušenou šunkou Extra Schneider) v žebříčku známosti značky, ale obě její druhá místa v žebříčcích kvality a nákupu byla velmi těsně (se ztrátou jen jednoho procenta) za vítězem.

Balené vepřové šunky – spotřebitelský senzorický test

Čtyři desítky hodnotitelů z řad laiků i odborníků posoudily vzhled a konzistenci, chuť a vůni u sedmi vzorků výběrových šunek, které redakce Q magazínu zakoupila v pražských hyper a supermarketech. Přestože žádný ze vzorků nebyl vyložený propadák, celkový dojem konzumentů byl spíš průměrný. Jen zřídka sáhli k udělení známky nejvyšší – desítky, jež byla rezervována pro výbornou šunku ideálního typu. Nejčastější hodnocení se pohybovalo ve středu nabídnuté škály, a to v intervalu od pěti do sedmi bodů. To se také projevilo v celkovém výsledku senzorického hodnocení: hned tři výrobky (Šunka vhodná pro děti, Šunka dušená, Dušená šunka výběrová) ze sedmi nominovaných obdržely za oba smyslové parametry shodně sedm bodů. Nejhůře dopadly Dušená šunka výběrová – Shaved a Šunka výběrová Albert, shodně se ziskem šesti bodů za vzhled a pěti bodů za chuť. O tom, že v průměru je tlačenice, svědčí i výsledky hodnocení Šunky pro kluky a holky a Dušené šunky – Extra Schneider, které získaly rovněž známky ze středu tabulky: sedmičky, šestky a pětky. Dvojice vzorků z produkce Maso Planá Bohemia Šunka a Welness šunka, zařazené do ochutnávky mimo soutěž, zaujaly především mladší ročníky. Analytická část testu zaměřená na stanovení obsahu čisté svalové bílkoviny, následující po smyslovém hodnocení, probíhá ve Státním veterinárním ústavu Praha.

Laboratoř promluvila

Kvalitu balených výběrových vepřových šunek z nabídky pražských hyper a supermarketů zkomal i rozbor, který na půdě Státního veterinárního ústavu Praha vedl Jan Rosmus. Analytickou zkoušku na obsah čisté svalové bílkoviny podstoupilo devět výrobků ze stejné jakostní skupiny, zakoupených v běžné obchodní síti. Výsledek je stručný a jasný: jeden z devíti vzorků neprošel. U Tesco – Šunka Bohemia, kterou vyrábí LE a CO – Jiří Lenc, totiž obsah čisté svalové bílkoviny neodpovídal deklarované jakostní třídě. Platná legislativa stanovuje pro výběrové vepřové šunky nejméně 13 % čisté svalové bílkoviny. Předpis sice připouští pětiprocentní odchylku, ale ani s jejím započítáním Tesco – Šunka Bohemia neprošla. Obsah čisté svalové bílkoviny v ní byl jen 11,87 procenta. 

Tuňák v konzervě

Trhu konzervovaného tuňáka dominuje Rio Mare

Spotřebitelé sice nemohou bezprostředně před nákupem tuňáka v konzervě ochutnat, přesto boj o jejich přízeň probíhá na senzorické úrovni. Zákazníci totiž vybírají očima, a tak se výrobci i distributoři předhánějí, aby pro ně připravili co největší senzorické uspokojení z tvaru a barvy obalu, zkrátka z designu. Vymýšlejí spolu s drahými specialisty ty nejrafinovanější reklamní upoutávky, které vábivě konejší nejisté a zranitelné spotřebitelovo ego. To samozřejmě nevylučuje ostrý cenový boj, přitom Češi peněženky moc rádi neotevírají, zvlášť pokud jde o potraviny. Nejspíš proto, že nemají tak jemné jazýčky a skutečnou kvalitu leckdy ani moc dobře nerozpoznají.

Odborná část spotřebitelského testu Q magazínu, kterou provedla senzorická laboratoř Ústavu chemie a analýzy potravin VŠCHT v Praze, však ukázala, že kvalita jednotlivých značek konzervovaného tuňáka na tuzemském trhu se příliš významně neliší. Proto jsme se při rozhodování o Ceně spotřebitele tentokrát opírali především o názory samotných spotřebitelů. Spotřebitelské šetření, jehož se zúčastnilo 442 respondentů, bylo provedeno on-line dotazováním uveřejněným na www.qmagazin.cz a www.spotrebitel.cz od 7. 3. 2007 do 5. 4. 2007. Veškeré testované konzervy nakoupila redakce z vlastních zdrojů na běžném českém trhu (v hyper a supermarketech).

Jak prokázala senzorická analýza tuňákových konzerv, jejich vzhled, chuť, vůně a textura, tedy indikátory kvality, se příliš neliší. Senzorického hodnocení, které proběhlo pro potřeby spotřebitelského testu v Senzorické laboratoři VŠCHT, se zúčastnil odborný panel složený z patnácti pracovníků VŠCHT z Fakulty potravinářské a biochemické technologie. Vzorky nakoupila redakce Q magazínu ze svých prostředků v běžné obchodní síti. Celkem sedm vzorků tuňákových konzerv (La Perla, Five Star, Nixe Tuna Steaks, Giana, Calvo, Rio Mare a Escuris) bylo podrobeno profilové zkoušce, která zahrnuje hodnocení vzhledu, barvy, příjemnosti chuti, intenzity chutí (slaná, hořká, kovová, jiná, pachutě), textury a šťavnatosti. Hodnotitelé zaznamenávají u jednotlivých vzorků do speciálních protokolů nejen celkovou příjemnost obsahu konzerv, ale i jednotlivé odstíny chutí a vůní ve škále od neznatelné po silnou, od velmi dobré po nevyhovující.

Doporučení pro spotřebitele

Při profilové zkoušce se ukázalo, že se vzorky lišily zejména ve slané a hořké chuti olejového nálevu. „Škoda, že výrobci neuvádějí kvalitu olivového oleje. Jde-li o olej panenský, je hořký sám o sobě, takže výsledná příchuť je výsledkem typické chuti kvalitního olivového oleje. Spotřebitel by si měl uvědomit, jestli tuto chuť preferuje, a podle toho vybírat tuňákovou konzervu,“ míní Panovská. Vzhledem k tomu, že kvalita jednotlivých vzorků se tolik nelišila, při výběru tuňákových konzerv hraje významnou roli hlavně značka a cena, přičemž posledně jmenovaná kategorie se (někdy až zcela nepochopitelně) diametrálně liší

Sýry s bílou plísní na povrchu

Q magazín: sýry s bílou plísní na povrchu jsou bezpečné

Není to tak dlouho, co české tržní vody rozbouřila aféra zvaná listerie. Mnozí potravináři (zejména zpracovatelé mléka) o ní hovořili jako o hysterické kampani, která nejen nebyla založená na skutečné hrozbě rozšíření nákazy na široké spektrum konzumentů, ale navíc poškodila i výrobce sýrů. Šlo zejména o sýry s bílou plísní na povrchu, které se v důsledku ne vždy objektivní publicity dostaly do většinou negativního zorného pole zájmu médií, a tudíž i na „černou“ spotřebitelskou listinu. Jsou však sýry s bílou plísní na povrchu opravdu bezpečné, nebo je na obavách z Listerie monocytogenes něco pravdy? Získat odpověď na tuto otázku byl důvod, proč se redakce Q magazínu rozhodla v souvislosti se Dny bezpečnosti potravin probíhajícími v týdnu od 21. do 27. května 2007 podrobit některé ze zmíněných výrobků redakčnímu testu. Předesíláme, že podle příslušných předpisů by tyto výrobky při opuštění výrobní linky neměly obsahovat listerie žádné, protože se vyrábějí z pasterovaného mléka, kterážto technologie bakterii spolehlivě ničí. V průběhu životnosti sýru se ale bakterie začne pomnožovat, po celou dobu jeho použitelnosti (tedy do data spotřeby – „spotřebujte do:“) však může výrobek obsahovat pouze 100 zárodků listerie na 1 gram váhy, což je množství, které zdaleka neohrožuje ani rizikové skupiny spotřebitelů ohrožených listerií. Infekční limity pro zdravého jedince se pohybují v hodnotách od 1 000 000 jednotek v 1 g, u rizikových skupin (malé děti, těhotné ženy, jedinci s oslabenou imunitou, staří lidé) je infekční limit cca 1000 kolonií v 1 g. Všechny dodané vzorky bez rozdílu na tom byly stejně dobře a limitům vyhověly, takže z laboratorního pohledu neobsahovaly v době vyšetření žádné bakterie listerie. Podle zástupkyně vedoucího laboratoře Stanislavy Herčíkové to je výsledek obvyklý v případech, že jsou dodrženy předepsané podmínky výroby (včetně zrání) a přepravy. 

Jedničkou na trhu je Sedlčanský Hermelín

Sýr s bílou plísní na povrchu z Povltavských mlékáren Sedlčany každým coulem zvítězil ve spotřebitelském dotazování Q magazínu. Většina respondentů on-line spotřebitelského šetření totiž tento sýr považuje za nejkvalitnější, a zřejmě proto ho také nejčastěji kupují. Přestože v žebříčku známosti ho o jediné procento předstihl Král sýrů Hermelín, úspěchy v kvalitě a kupovanosti spolehlivě vynesly sedlčanského „Pepu“ na stupínek nejvyšší, což ho opravňuje k zisku Ceny Spotřebitele. Čestná uznání za druhé a třetí místo poputují do Pribiny Přibyslav, která je výrobcem druhého nejúspěšnějšího produktu této komodity – právě Krále sýrů Hermelínu – a v jejímž portfoliu je i bronzový Král sýrů Premium.

On line spotřebitelské šetření, jehož výsledky teď budete moci porovnat s vlastními zkušenostmi, probíhalo prostřednictvím stránek www.spotrebitel.cz a www.qmagazin.cz v době od 8. 6. do 27. 7. 2007. Zúčastnilo se ho celkem 434 respondentů.

více informací na www.qmagazin.cz