Aktuální informace

Nový člen Výkonné rady PK ČR – Ing. Zdeněk Kubiska
Novým členem Výkonné rady Potravinářské komory ČR (VR PK ČR) a současně viceprezidentem PK ČR se stal Ing. Zděněk Kubiska. Rozhodla o tom Výkonná rada PK ČR na svém zasedání 25. července 2007. Ing Zdeňka Kubisku Výkonná rada PK ČR kooptovala na uvolněné místo člena VR PK ČR.
Ing. Zdeněk Kubiska byl do Výkonné rady PK ČR kooptován na základě návrhu řádného člena PK ČR-Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu (CMSOZZN), ve kterém zastává funkci předsedy představenstva.
PK je pro revizi směrnice i české legislativy  o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC)
Podle předsedkyně výboru pro životní prostředí Potravinářské komory ČR (PK) Jany Ježkové  EU o revizi směrnice IPPC, zatím nerozhodla. Informovala o tom na jednání PK s europoslancem – předsedou Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin MUDr. Miroslavem Ouzkým., V loňském roce sice proběhla novela české legislativy  o integrované prevenci, která však nezohlednila připomínky PK, připomněla přitom, že v ČR je konečný termín pro získání  integrovaného povolení  30. říjen 2007.
Podle Ježkové se PK podařilo s Ministerstvem životního prostředí ČR (MŽP) vyjednat alespoň některé podmínky z hlediska kapacity podniků, jichž se povinnost mít integrované povolení týká, což je i bod, ke kterému by se směrnice novelizovala. „Pro podnik je to, zda spadá pod IPPC či nespadá, rozhodující kritérium. Určitě by se při revizi směrnice měl zpřesnit požadavek na kapacitu a znovu definovat, co je smíšený výrobek, protože to naše podniky také trápí. Pokud má výrobek velmi malé množství živočišného původu, neměl by být posuzován podle živočišných kapacit,“ je potřeba stanovit hranice konstatovala Ježková s tím, že kromě toho ale existuje celá řada dalších témat, která revizi směrnice , ale hlavně naší legislativy nahrávají.
MUDr. Miroslav Ouzký doplnil, že v pracovních debatách Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Evropského parlamentu  se otevírají dnes velmi důležitá témata jakým je definování toho, co je odpad a co je vedlejší produkt výroby. „Toto téma bylo nastoleno při debatě o nakládání s odpady ve vztahu ke spalovnám. Zde je potenciální konflikt mezi pohledem Výboru a Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP).“ Dále uvedl, že na celoevropské úrovni se shodli na tom, že prioritní je snižování produkce odpadů, na druhém místě je maximální možná recyklace odpadů, na třetím energetické využití odpadů. Možnost ukládání odpadů je až na místě posledním a je dnes všeobecně zavrhována.
„Na rozdíl od MŽP vnímám skládkování jako přesunutí problému na další generace. MŽP se naopak snaží spalování odpadů a jejich energetickému využití zamezit. V porovnání s klasickými výrobnami tepla či energie mají spalovny nižší emise CO2, jsou šetrnější k životního prostředí. Týká se to též využití odpadu v cementárnách, které jej dokáží využít zcela beze zbytku. S tím souvisí debata co vše ještě můžeme označit za vedlejší produkt výroby a co již za odpad. Dnes platí, že cokoli, co při výrobě vzniká a neprokáže se, že to není odpad, je za odpad považováno,“ uvedl MUDr. Miroslav Ouzký.

Potravináři protestují proti úvahám Evropské komise zrušit pro potravinářské mikropodniky v EU systém kritických bodů

Potravinářské komora ČR (PK ČR) nesouhlasí s úvahami Evropské komise (EK) zrušit pro potravinářské mikropodniky v EU povinnost mít zaveden systém kritických bodů (HACCP), který spočívá v zesílené pozornosti na místa výrobního procesu s rizikem porušení zdravotní nezávadnosti. Úvaha o zrušení této povinnosti pro nejmenší výrobce vychází podle vedoucího legislativního oddělení PK ČR Josefa Sajdla ze snah EK o snižování zátěže pro podnikatele. Komora ale soudí, že může jít o znevýhodnění nových členských zemí, vůči jejichž potravinářství byly požadavky velmi přísné. Naopak v některých starých členských státech prý systém kritických bodů nebyl tak důsledně zaveden.
„Úvahy EK nás velmi překvapily. Šlo by o zrušení požadavku na nejzákladnější hygienu, a tu podle našeho názoru musí splňovat každý – od největšího podniku až po malého cukráře či řezníka. Navíc nařízení, které toto ukládá, nepožaduje po mikropodnicích přímo systém HACCP, ale systém na něm založený. To znamená, že každý, tedy i mikropodnik, musí sledovat rizika, neukládá se mu však systém certifikovat či podobně,“ vysvětlil Josef Sajdl.
PK proto již prostřednictvím Konfederace potravinářského a nápojového průmyslu zemí EU (CIAA) vyjádřila proti úvahám EK svůj protest.  „Základní požadavek na hygienu musí splňovat opravdu každý,“ dodal Sajdl.
Ředitel PK ČR Miroslav Koberna doplnil, že jde skutečně o pokus změnit stávající systém. „Naši podnikatelé museli v posledních čtyřech či pěti letech investovat značné prostředky, aby splňovali tato pravidla. Stávající systém považujeme za zcela dostatečný. Víme však, že v řadě starých evropských zemích tyto systémy nikdy zavedeny nebyly. Dnes je tedy situace taková, že nové evropské země tato pravidla musí splňovat, na severu Evropy tato pravidla též splňují, zbývá však jih Evropy, včetně Francie, kde problémy stále existují. Řešení tohoto problému na úkor bezpečnosti a hygieny není optimální,“ zdůrazni Miroslav  Koberna.

Miroslav Ouzký: Nové nutriční značení potravin vítám

Rozšíření údajů na obalech potravin týkající se nutričního složení, ke kterému přistoupili dobrovolně největší výrobci potravin v EU a s nímž se může již v těchto dnech setkat i tuzemský spotřebitel, vítá předseda Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin MUDr. Miroslav Ouzký. Naopak, některé zahraniční pokusy o značení potravin tzv. podle barev semaforu, považuje za příliš zjednodušující. „Je potřeba najít vhodný poměr mezi množstvím informací, které chceme spotřebitelům předat a jejich srozumitelností, což navrhovaná iniciativa potravinářů splňuje,“ tvrdí předseda Miroslav Ouzký.
Podle předsedy legislativního výboru Potravinářské komory ČR (PK) Martina Waltera je cílem dobrovolného rozšíření nutričních údajů přispět k větší orientaci spotřebitelů ve výživových hodnotách výrobků, které si kupují. „Jedná se o ikonky, které představují energetickou hodnotu a hodnotu a dalších sedmi živin. Kromě tří, které jsou již známé – bílkoviny, tuky a sacharidy – bude nově na obalech uveden údaj o cukrech, nasycených mastných kyselinách, vláknině a obsahu soli,“ vysvětlil Walter. Průlomové jsou podle jeho slov informace, kolik jednotlivá porce představuje procent doporučeného denního příjmu energie či živin.

V ČR zastřešuje uvedenou informační iniciativu Potravinářská komora ČR, na celoevropské úrovni Konfederace potravinářského a nápojového průmyslu zemí  EU (CIAA). Nové symboly a údaje o nutričním složení potravin by měli mít spotřebitelé v celé EU k dispozici na všech obalech potravin těch výrobců, kteří princip dobrovolného rozšíření údajů přijmou, nejpozději do dvou let.
PK ČR vydala ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR a Ústavem zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI) informační leták pro spotřebitele, který podstatu nového nutričního značení vysvětluje.

Europoslanec Miroslav Ouzký nesouhlasí se zavedením záloh na plastové lahve a plechovky

Česká republika by neměla rušit něco, co dobře funguje – to je základní názor předsedy Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin MUDr. Miroslava Ouzkého týkající se úvah zavést v ČR zálohy na plastové lahve. Svůj postoj prezentoval europoslanec na jednání s představiteli Potravinářské komory ČR (PK).
„Byl by to velký zásah do zaběhnutého systému sběru a trídění odpadu z obalů. Česká republika vybudovala funkční systém a   vychovala spotřebitele  a teď toto chování bude pracně ekonomickými nástroji absolutně měnit. Pokud by mělo dojít k opakovanému využití PET lahví, tak jako lékař protestuji, protože toto opakované použití nemá s ochranou zdraví nic společného. Je to velice rizikové. V případě, že se nejedná o opakované využití PET lahví, tak říkejme, že se jedná o výkup odpadků,“ uvedl  MUDr. Miroslav Ouzký. Podle jeho slov by bylo navíc předpokladem pro zavedení záloh vytvoření velice nákladného a administrativně náročného systému přerozdělování finančních prostředků, který by kromě toho nahrával podvodům.

Podle Jany Ježkové, předsedkyně Výboru pro životní prostředí PK ČR, je v současné době ČR  hodnocena jako druhá nejlepší v třídění a recyklaci plastů v celé EU. Přesto přišlo Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) s návrhem změny systému. „Jedná se o novele o zálohování jednocestných obalů – PET lahví a plechovek  v době, kdy český si spotřebitel již vyšlapal cestičku ke žlutému kontejneru. Z této PET lahve ani plechovky se nikdy nestane obal, který opakovaně použijeme, to je ta mystifikace, kterou MŽP používá. Stane se z nich odpad,“ tvrdí Ježková.
Připomněla, že ČR spolu s dalšími zeměmi protestovala proti tomu, když se v Německu snažili zavádět zálohy ostrovním způsobem, tedy vracet lahve jen tam, kde je koupili. Německo muselo zavést výkup lahví ve všech prodejnách a k tomu velmi složitý systém.vyplácení záloh.„Když chtělo Maďarsko zavést zálohy, ČR protestovala, a teď to bude Česká republika, která přijde s notifikací do EU. Myslím, že na ČR bude pohlíženo s údivem,“ konstatovala Ježková. MŽP přitom hodlá převzít právě německý systém. Jenže podle Ježkové „Recyklace jednocestných PET lahví v Německu o něco stoupla, avšak recyklace plastů celkem poklesla. Je to logické, protože nikdo již tolik netřídí ostatní plasty. Navíc také stoupnou nálady na sběr a třídění všech ostatních obalů, protože PET lahve celý systém táhnou. Bylo by též velmi problematické vysbírat ostatní plasty,“ varovala proto Ježková.

Nelze opominout ani hygienická rizika v obchodní síti, kde především v menších obchodech budou jednocestné, neporušené obaly do doby  odvozu skladovány.  Na rozdíl od systému opakovaně použitelných obalů (např. skleněných pivních lahví) nebudou PETky ani plechovky umisťovány do přepravek, ale bude se tento odpad  někde shromažďovat, zbytky nápojů rozlévat a plesnivět, přitahovat hmyz a drobné hlodavce, což může způsobit kontaminaci ostatních druhů potravin.

Podle ředitele PK Miroslava Koberny přestali v Německu po zavedení systému výkupu spotřebitelé zálohované PET lahve kupovat, obchody je proto přestaly odebírat a výrobci vyrábět. „Objem zálohovaných obalů tak drasticky poklesl. To znamená, že spotřebitelé, obchodníci i výrobci se přesunuli k nevratným obalům, které nejsou zálohovány. To byl jediný efekt tohoto systému, kromě miliard EUR v utopených investicích například na zavedení linek na plnění zálohovaných plechovek,“ vypočítává důsledky Miroslav Koberna.

Potravinářská komora ČR proto preferuje jiné řešení. „Kdyby se 6-8 procent dalších spotřebitelů získalo ke třídění odpadů, pokrylo by to předpokládanou výtěžnost zálohovaných PET lahví. A kdyby se jen malá část peněz, které se předpokládají na zavedení tohoto sytému záloh, věnovala na vzdělávání a osvětu, tak by se určitě 8 procent nových spotřebitelů třídících odpad dalo získat,“ říká Ježková.

Skládkování odpadů zatěžuje příští generace

Evropská unie řeší další definici, týkající se odpadu. Při jednání s vedením Potravinářské komory ČR (PK) to uvedl předseda Výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Miroslav Ouzký. „V pracovních debatách výboru se otevírají dnes velmi důležitá témata, jako je definování toho, co je odpad a co je vedlejší produkt výroby. Toto téma bylo nastoleno při debatě o nakládání s odpady ve vztahu ke spalovnám. Zde je také potenciální konflikt mezi pohledem Výboru a Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP),“ konstatoval europoslanec.
Podle něj již existuje na celoevropské úrovni shoda na tom, že prioritní je snižování produkce odpadů, na druhém místě je maximální možná recyklace odpadů a až na třetím energetické využití odpadů. „Možnost ukládání odpadů je až na místě posledním a je dnes všeobecně zavrhována. Na rozdíl od MŽP vnímám skládkování jako přesunutí problému na další generace. MŽP se naopak snaží spalování odpadů a jejich energetickému využití zamezit. V porovnání s klasickými výrobnami tepla či energie mají spalovny nižší emise CO2, jsou šetrnější k životního prostředí. Týká se to též využití odpadu v cementárnách, které jej dokáží využít zcela beze zbytku. S tím souvisí debata, co vše ještě můžeme označit za vedlejší produkt výroby a co již za odpad. Dnes platí, že cokoli, co při výrobě vzniká a neprokáže se, že to není odpad, je za odpad považováno,“ uvedl Ouzký.

Potravinářská komora ČR (PK ČR), Federace výrobců potravin, nápojů a zpracovatelů zemědělské produkce je zájmové sdružení právnických osob z odvětví potravinářského průmyslu. Plní funkci zájmového neziskového sdružení pro všechny potravinářské obory a obory zpracování zemědělských produktů. Reprezentuje obor potravinářství vůči orgánům státní správy a obdobným organizacím v EU, včetně organizací se světovou působností a všech organizací, jejichž činnost souvisí se zájmy podnikatelů zpracovatelského průmyslu. Poskytuje potravinářské odborné a technologické poradenství a spolupracuje s ostatními oborovými svazy, které mají k oboru vztah