Tisková zpráva PK ČR 26. 3. 2007
Vydáno: 26. 3. 2007
Autor: pospisilova
Potravináři korespondovali s evropskou komisařkou Marian Fischer Boelovou
Potravinářská komora ČR se koncem loňského roku písemně obrátila na evropskou komisařku Marian Fischer Boelovou, která má v Evropské komisi na starosti problematiku zemědělství a rozvoje venkova. Prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík v dopise komisařku požádal o pomoc v řešení následujících problémů: omezení podpor zpracovatelů pouze na malé a střední podniky, omezení uznatelných výdajů a výše podpory pro marketing zemědělských výrobků financovaných z veřejných zdrojů na národní úrovni a propagaci zemědělských produktů na třetích trzích.
V současnosti uplatňovaná pravidla totiž u zpracovatelů v nových členských státech EU oprávněněvyvolávají pocity diskriminace oproti jejím konkurentům ze zemí původní evropské patnáctky. Pravidla vznikla v souvislosti s přípravou nového programovacího období, kde došlo nebo kde se navrhují změny týkající se možnosti některých podpor.
V současnosti uplatňovaná pravidla totiž u zpracovatelů v nových členských státech EU oprávněněvyvolávají pocity diskriminace oproti jejím konkurentům ze zemí původní evropské patnáctky. Pravidla vznikla v souvislosti s přípravou nového programovacího období, kde došlo nebo kde se navrhují změny týkající se možnosti některých podpor.
V dopise Potravinářská komora ČR navrhla následující konkrétní úpravy:
1/ V záležitosti omezení podpor zpracovatelů:
komentář: omezení podpor zpracovatelů podle článku 28, Nařízení rady č.169/2005 pouze na malé a střední podniky podle definice v Doporučení komise 96/280/EC působí zcela zásadní problémy podnikům českého zpracovatelského průmyslu a to nikoliv z důvodu jejich velikosti (obrat a počet zaměstnanců) ale z důvodu uplatňování kritéria nezávislosti. V průběhu odstátnění české ekonomiky cestou kupónové privatizace a zakládání investičních fondů došlo k vytvoření velmi komplikované vlastnické struktury založené na držení akciových podílů drobnými akcionáři, kde jedním z důsledků je až do úrovně malých podniků a mikropodniků křížové držení firem z důvodu obtížnosti provádění fůzí a v následné koncentraci průmyslu pak došlo namísto ke koncentraci na úrovni podniku k vytváření horizontálních holdingových struktur postavených spíše na specializaci než koncentraci na úrovni jednotlivých výrobních jednotek. Důsledné uplatnění tohoto nově zavedeného kritéria tak bude mít za důsledek vyloučení podstatné části českého zpracovatelského průmyslu z podpor (odhad je až do 50% celkových výkonů) nebo v nejlepším případě jejich podpora na úrovni do 20% nákladů, což je postaví do zásadně nevýhodného postavení vůči příjemcům podpor z jiných členských zemí, se všemi možnými dopady do jejich budoucí konkurenceschopnosti.
Návrhy předložené PK ČR
a/ upravit kritérium pro poskytování podpory tak aby byla přístupná stejně jako v minulém období i pro velké podniky
Návrhy předložené PK ČR
a/ upravit kritérium pro poskytování podpory tak aby byla přístupná stejně jako v minulém období i pro velké podniky
b/ povolit pro české zpracovatele výjimku z kritéria nezávislosti pro toto programovací období
2/ ohledně tématu omezení uznatelných výdajů a výše podpory pro marketing zemědělských výrobků financovaných z veřejných zdrojů na národní úrovni
komentář: omezení uznatelných výdajů a výše podpory pro marketing zemědělských výrobků financovaných z veřejných zdrojů na národní úrovni. Podpora marketingu zemědělských výrobků a značek kvality a jejich prosazování na trhu bylo v uplynulých létech uznatelným a řada zemí zde propagovala i své národní značky přímo odkazující na původ výrobku. S ohledem na výši investic podporovaných z veřejných zdrojů a směřovaných do budování nových trhů, jejichž cílem byly až do současné doby přednostně trhy v nových členských zemích, se jeví jako zcela neakceptovatelné jakékoliv omezení v současnosti, které by bylo sice plošného charakteru, ale s dopady nesrovnatelně většími v nových členských zemích, kde se efektivní systémy propagace výrobků a organizací realizujících tyto systémy teprve budují. S ohledem na zatížení podnikatelských subjektů náklady spojenými s přijetím aqui před vstupem do EU a jejich rentabilitou danou omezenou kupní silou v nových zemích není efektivně možné přenést v současnosti tyto náklady plně na výrobce. Takové opatření by jednoznačně znamenalo jejich znevýhodnění oproti výrobcům ze zemí EU 15, využívajících obdobné systémy po řadu let.
Návrhy předložené PK ČR
a/ upustit od zpřísnění podmínek pro marketing zemědělských výrobků
b/ povolit pro nové členské země výjimku pro období 2007 až 2013
komentář: omezení uznatelných výdajů a výše podpory pro marketing zemědělských výrobků financovaných z veřejných zdrojů na národní úrovni. Podpora marketingu zemědělských výrobků a značek kvality a jejich prosazování na trhu bylo v uplynulých létech uznatelným a řada zemí zde propagovala i své národní značky přímo odkazující na původ výrobku. S ohledem na výši investic podporovaných z veřejných zdrojů a směřovaných do budování nových trhů, jejichž cílem byly až do současné doby přednostně trhy v nových členských zemích, se jeví jako zcela neakceptovatelné jakékoliv omezení v současnosti, které by bylo sice plošného charakteru, ale s dopady nesrovnatelně většími v nových členských zemích, kde se efektivní systémy propagace výrobků a organizací realizujících tyto systémy teprve budují. S ohledem na zatížení podnikatelských subjektů náklady spojenými s přijetím aqui před vstupem do EU a jejich rentabilitou danou omezenou kupní silou v nových zemích není efektivně možné přenést v současnosti tyto náklady plně na výrobce. Takové opatření by jednoznačně znamenalo jejich znevýhodnění oproti výrobcům ze zemí EU 15, využívajících obdobné systémy po řadu let.
Návrhy předložené PK ČR
a/ upustit od zpřísnění podmínek pro marketing zemědělských výrobků
b/ povolit pro nové členské země výjimku pro období 2007 až 2013
3/ v problematice propagace zemědělských produktů na třetích trzích
komentář: propagace zemědělských produktů na třetích trzích. Českým výrobcům působí velké problémy nejasnost pravidel pro podporu, kde dle našeho názoru je možnost subjektivního rozhodování a ovlivňování výsledku. typickým případem je kauza projektu „Propagace masných výrobků – paštik na ruském trhu“, který byl konzultován s oddělením propagace a shledán jako uznatelný. Toto koresponduje i s názvem opatření a jeho obsahem , kde výše uvedený výrobek je výrobkem podle Annex I (kapitola 16) a název „food preparation“ je dle Nařízení 1810/2004 vyhrazen pro masné výrobky založené na jednotlivých druzích masa. V závěru však nové vedení oddělení cíleně vyhledávalo důvody proč projekt neuznat, což s ohledem na vývoj celé kauzy považujeme v rámci dobrých mravů za zcela nepřijatelné. Současně bychom rádi podotknuli, že zejména u třetích zemích by mělo být životním zájmem EU podporovat a propagovat vývoz zpracovaných výrobků s vyšším podílem přidané hodnoty, pokud tyto spadají do příslušného annexu a nikoliv nezpracovaných zemědělských komodit, kde vzhledem k cenové konkurenci z rozvojových zemí, není pozice stejně dlouhodobě udržitelná.
Návrhy předložené PK ČR
a/ doplnit k jednotlivých opatřením skupiny výrobků s odkazem na celní nomenklaturu tak, aby byla jejich uznatelnost pro podporu jasně deklarována
komentář: propagace zemědělských produktů na třetích trzích. Českým výrobcům působí velké problémy nejasnost pravidel pro podporu, kde dle našeho názoru je možnost subjektivního rozhodování a ovlivňování výsledku. typickým případem je kauza projektu „Propagace masných výrobků – paštik na ruském trhu“, který byl konzultován s oddělením propagace a shledán jako uznatelný. Toto koresponduje i s názvem opatření a jeho obsahem , kde výše uvedený výrobek je výrobkem podle Annex I (kapitola 16) a název „food preparation“ je dle Nařízení 1810/2004 vyhrazen pro masné výrobky založené na jednotlivých druzích masa. V závěru však nové vedení oddělení cíleně vyhledávalo důvody proč projekt neuznat, což s ohledem na vývoj celé kauzy považujeme v rámci dobrých mravů za zcela nepřijatelné. Současně bychom rádi podotknuli, že zejména u třetích zemích by mělo být životním zájmem EU podporovat a propagovat vývoz zpracovaných výrobků s vyšším podílem přidané hodnoty, pokud tyto spadají do příslušného annexu a nikoliv nezpracovaných zemědělských komodit, kde vzhledem k cenové konkurenci z rozvojových zemí, není pozice stejně dlouhodobě udržitelná.
Návrhy předložené PK ČR
a/ doplnit k jednotlivých opatřením skupiny výrobků s odkazem na celní nomenklaturu tak, aby byla jejich uznatelnost pro podporu jasně deklarována
b/ rozšířit jednotlivá opatření, tam kde tomu tak není, na zpracované výrobky dle Annex
Začátkem února dorazila z Bruselu reakce komisařky Marian Fischer Boelové. S jejím textem však Potravinářská komora ČR vyjádřila nesouhlas a nespokojenost. „Je to taková typická odpověď, kterou zřejmě zpracovávali podřízení úředníci. Vypadá to, že paní komisařka do textu nezasahovala a odpověď pouze podepsala,“ uvedl prezident PK Jaroslav Camplík. „Boj a jednání přesto nevzdáváme. Vedení PK se pokusí iniciovat s komisařkou Boelovou osobní jednání, aby bylo možné si záležitosti popisované v našem dopise ještě jednou vyjasnit. Poté rozhodneme o variantách dalšího postupu,“ dodal prezident Camplík.
Problémy citované v dopise s komisařkou na jednání v Bruselu 21. března osobně projednal ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič. Návrhy na řešení problémů komisařka opět odmítla.
Problémy citované v dopise s komisařkou na jednání v Bruselu 21. března osobně projednal ministr zemědělství ČR Petr Gandalovič. Návrhy na řešení problémů komisařka opět odmítla.
Potravinářská komora ČR toto, podle svého ředitele Miroslava Koberny, považuje za jasný důkaz diskriminace zpracovatelů a zemědělců v nových členských státech EU. Pokud v blízké době nepovedou další jednání s Evropskou komisí (EK) k obratu, podnikne PK ČR veškeré možné kroky, včetně mediálních, aby tento postup EK změnila.