Gandalovič: opatření v rámci Health Check unijní zemědělství neozdraví

„Zdravotní prohlídka“ Společné zemědělské politiky zveřejněná Evropskou komisí (EK) – tzv. Health Check a především navrhovaná „léčba“ by mohla mít silný negativní dopad na agrární sektor ČR a dalších nových členských států EU, které mají tradičně větší farmy ve srovnání se sáty původní patnáctky. EK totiž uvažuje o razantním seškrtání přímých plateb pro velké zemědělské podniky. Nejvíce se škrty mají dotknout farem, které dosud dostávaly z unijních prostředků více než 300.000 eur ročně. ČR dlouhodobě vystupuje proti stanovení horní hranice plateb, protože jej považuje za diskriminační. Opatření, která mají za následek znevýhodňování některých typů subjektů nebo některých členských států podle uměle vytvořených hledisek, jsou podle nás nepřijatelná. Jedná se o postup, který jde proti filozofii reforem, jejichž cílem je SZP více tržní a méně regulovaná.

Česká republika souhlasí s postupným snižováním podílu Společné zemědělské politiky na  výdajové straně rozpočtu. Podle ministra Gandaloviče vítá možnost snížení objemu přímých plateb ve prospěch rozvoje venkova (Program rozvoje venkova). Současně bude naše země v souvislosti s revizí rozpočtu EU usilovat o nastavení rovných podmínek financování SZP pro všechny členské státy, protože jen nediskriminační přístup je možné chápat jako skutečně liberální. Pokud by ale nástroje na snížení objemu výdajů na SZP odpovídaly jen opatřením navrhovaným v rámci zveřejněného Health Checku, jakými jsou krácení plateb nebo stanovení jejich maximálního stropu, mohli bychom toto akceptovat jen stěží.
„Opatření redukující přímé platby podle velikosti podniků by totiž mělo selektivní dopad pouze na některé členské státy, a tím by negativně ovlivnilo konkurenceschopnost agrárního sektoru v těchto zemích,“ vysvětlil ministr zemědělství Petr Gandalovič. „Podle předpokladů by se v České republice dotklo krácení téměř čtyřiceti procent přímých plateb, ve srovnání například s Francií, u které činí odhad asi šest a půl procenta, nebo Rakouskem s přibližně  dvěma a půl  procenty.“

Česká republika dlouhodobě vystupuje proti stanovení horní hranice plateb, protože jej považuje za diskriminační a neodůvodněné. Naše země se staví proti opatřením a omezením, které mají za následek znevýhodňování některých typů subjektů nebo některých členských států na základě uměle vytvořených kritérií. Jedná se o postup jdoucí vlastně proti filozofii reforem, které mají učinit SZP více tržně orientovanou a méně regulovanou. Navíc jednotlivá opatření by měla být přijímána tak, aby případné dopady byly srovnatelné ve všech regionech EU. V tomto případě by podobné opatření významně zasáhlo pouze několik členských států s vyšší úrovní integrace zemědělské prvovýroby, kde by docházelo vlivem takového opatření k formálnímu štěpení farem. Důsledkem by pak současně bylo  zvyšování administrativní zátěže pro tyto členské státy.

Komisařka Mariann Fischer-Boel si nyní vyslechne stanoviska jednotlivých členských států a europoslanců ke svým návrhům. Zhruba na jaře příštího roku by Komise měla představit jednotlivé legislativní návrhy. Těmi se poté budou zabývat členské státy EU a Evropský parlament.

Petr Vorlíček

tiskový mluvčí MZe