Nejen armáda „cvičí“, na možné nepříjemné situace se připravují i orgány státního veterinárního dozoru. Včera, ve středu 30. června, šlo o nácvik, jak postupovat při vzplanutí aviární influenzy neboli ptačí chřipky na okrese Domažlice.

Tento den se uskutečnilo na okrese Domažlice (Plzeňský kraj) taktické cvičení složek integrovaného záchranného systému (IZS). Předmětem cvičení, kterého se zúčastnily jednotky hasičského záchranného sboru (HZS) Plzeňského kraje, Krajské ředitelství HZS Plzeňského kraje, Policie ČR, Krajská hygienická stanice Plzeň,  Krajský úřad  Plzeňského kraje, Státní veterinární správy ČR a  Krajské veterinární  správa pro Plzeňský kraj, bylo řešení výskytu ptačí chřipky ve velkochovu drůbeže s klecovou technologií.  

V první fázi se ve štábu velitele zásahu probral teoretický postup jednotlivých zasahujících složek, a to podle pohotovostního plánu veterinárních opatření. Tyto pohotovostní plány má Státní veterinární správa ČR vypracované na zdolávání nebezpečných nákaz, jako je například slintavka a kulhavka, klasický mor prasat apod. Na základě těchto plánů jsou zpracovány pohotovostní plány v krajích a jsou součástí  havarijních plánů jednotlivých krajů, obdobně jako tomu je v případě Plzeňského kraje.  

V druhé fázi taktického cvičení jednotky hasičů v předepsaných ochranných prostředcích nacvičovaly vynášení nosnic z klecí. Smyslem bylo získat údaje, které jsou nezbytné pro tvorbu logistiky zásahu v případě „ostrého“ nasazení jednotek IZS během skutečné nákazy. Je třeba si uvědomit, že ptačí chřipka je nebezpečná nákaza a může být přenosná i na člověka a je tedy bezpodmínečně nutné  rychle a účinně zabránit jejímu dalšímu šíření.  Poznatky z takovýchto cvičení jsou podkladem pro zlepšení pohotovostních plánů a pro zlepšení koordinace zasahujících složek integrovaného záchranného systému.

Hlavní cíl cvičení, tj. ověřit si akceschopnost zasahujících složek, byl splněn, lze jen doufat, nebude nutné akci spustit na ostro. Zatím se zdá, že naši chovatelé drůbeže se chovům věnují odpovědně a dodržují všechna veterinární doporučení i stále platící mimořádná veterinární opatření – bránit kontaktu s volně žijícími živočichy, a také pečlivě sledovat zdravotní stav chované drůbeže a hlásit všechny podezřelé změny (pokles příjmu potravy, pokles snášky a zvýšené úhyny).