Bylo dosaženo shody ohledně velikosti písma, přetrvávají názorové rozdíly ohledně povinného označování původu a ohledně některých povinně uváděných nutrientů. Pro srozumitelnější vyznačení nutriční hodnoty by měla být aplikována národní schémata.

V polovině března hlasovaly členské státy na úrovni výborů (pro životní prostředí, pro veřejné zdraví a pro bezpečnost potravin) o jednotlivých problematikách týkajících se označování potravin, tzn. o připravovaném nařízení ES o informacích uváděných na potravinách.

Třináct členských států požaduje povinné uvádění původu u všech potravinářských výrobků. Pro jsou především Francie, Maďarsko, Rakousko a Itálie, zatímco proti je Španělsko, Velká Británie a Nizozemí. Evropská komise navrhuje, aby označení původu bylo uváděno jen tehdy, kdy by jeho neuvedení bylo pro spotřebitele zavádějící, ale mnohé členské státy trvají na tom, aby se uvádělo vždy, jak u zpracovaných výrobků, tak u primárních surovin.

Britská farmářská unie vítá požadavek na uvádění původu na nezpracovaných a jednosložkových potravinách, ale SME (malé a střední podniky) považují splnění za velmi obtížené, až tak, že by důsledkem bylo jejich vyřazení z trhu. (Bylo však vysloveno varování, aby se nedělaly výjimky jako v případě nařízení o hygieně, protože problémy jsou  právě především u malých podniků, nikoli u velkých).

V případě živočišné potraviny by se mohlo uvést jediné místo původu, pokud zvíře bylo narozeno, chováno a poraženo v tomtéž státě. Pokud se jedná o různá místa, musí být uvedeny všechny údaje  nebo údaj „nespecifikovaný původ“.

Členské státy odhlasovaly návrh zpracovaný za španělského prezidentství, že minimální velikost písma u větších obalů bude 1,2 mm a u obalů s plochou menší než 50 cm² 0,9 mm.

Použití nanomateriálů by mělo být vyznačeno v rámci seznamu složek potraviny.

Pokud jde o povinnou deklaraci nutrientů, Komise požaduje uvedení energetické hodnoty, obsahu tuků, nasycených tuků, sacharidů, bílkovin, mono- a di-sacharidů a soli. Španělsko a Irsko požadují navíc uvádění trans-tuků. Podle návrhu Komise může být navíc dobrovolně uváděn obsah trans-tuků, mono- a polynenasycených tuků, polyolů, škrobu, vlákniny a některých vitaminů a minerálních látek. Všechny tyto hodnoty by se měly uvádět na 100 g nebo 100 ml. Mohly by být doplněny informací o doporučeném denním příjmu (GDA = Guideline Daily Amounts). Údaj vztažený na porci bude moci být uveden jen jako doplňující.

Bylo dohodnuto, že by mělo být umožněno dobrovolně používat příslušným státem schválená národní schémata týkající se nutriční hodnoty, která mají za cíl poskytnout spotřebiteli jednodušší komplexní posouzení výživové vhodnosti potraviny,   a sice jako nezávazná doporučení. Po pěti letech by měla Komise provést vyhodnocení národních schémat s cílem jejich harmonizace.Velká Británie usiluje o uznání, že použití barev semaforu je „informace“ a nikoli „výživové tvrzení“. Národní schémata by měla být posouzena Komisí, aby se nestala překážkou trhu.

Rada navrhuje, aby pro nebalené potraviny  nebyla většina podrobných údajů povinná, pokud samotné členské státy nezavedou vlastní národní pravidla.

Podle vyjádření Rady by přechodné období pro implementaci předpisu ES o informacích uváděných na potravinách nemělo trvat více než 2 roky od vstoupení předpisu v platnost. (Pozn.: Termín přijetí předpisu si však stále nikdo netroufá odhadnout.)

EU Food Law, 2010, č. 430, s. 10