Vydáno: 11. 9. 2009

Autor:

Import potravin z Brazílie a Nového Zélandu by mohl mít menší dopad na životní prostředí než potraviny produkované ve Velké Británii. To tvrdí studie Ministerstva životního prostředí, výživy a rozvoje venkova DEFRA. Výzkumníci z University of Cranfield potvrdili, že jahody, rajčata a skopové z Nového Zélandu jsou z hlediska životního prostředí příznivější než vyprodukované ve Velké Británii. Srovnávací studie potravinových komodit a jejich produkce za 161 000 GBP používá termín „potraviny dlouhé míle“. Názor upřednostňovat místně produkované potraviny před jejich dovozem z velkých vzdáleností je často mylný.

Studie porovnává faktory jako je spotřeba energie, globální oteplování, používání pesticidů a využívání půdy u sedmi komodit včetně brambor, jahod, jehněčího a hovězího. Potvrzuje, že pěstování rajčat ve Velké Británii je pro životní prostředí horší než ve Španělsku, protože energetické náklady (vytápění skleníků) jsou mnohem vyšší než náklady vynaložené na jejich dopravu do Velké Británie. Třebaže výrobní technologie používané v Brazílii i ve Velké Británii v chovu drůbeže jsou obdobné, studie tvrdí, že na produkci drůbežího masa jsou v Brazílii vynakládány o 25 % nižší náklady na energii než ve Velké Británii. Náklady na produkci v Brazílii snižuje také levnější doprava.

Hlavní potravina jako je sója má v Brazílii menší dopravní režii. Brazilské drůbežárny jsou přirozeně větrány, mají méně nákladnou konstrukci a proto jsou náklady na chov drůbeže nízké. Na webových stránkách ministerstva DEFRA byla uveřejněna studie, která rovněž upřednostňuje novozélandské jehněčí. Vzestup hodnoty potenciálu globálního oteplování z produkce rajčat a jahod ve Španělsku, drůbeže v Brazílii a jehňat na Novém Zélandu je menší než ze stejné produkce ve Velké Británii i přes množství skleníkových plynů vznikajících při jejich přepravě.

Farmers Weekly, 151, 2009, č. 5, s. 15