Snižování kontaminace jatečných těl: namáčení a sprejování (III).
Vydáno: 9. 6. 2007
Autor: pospisilova
Zpracovatelé drůbeže vyházejí při likvidaci salmonel z hypotézy překážek aplikovaných v různých místech zpracovatelských podniků.
Hypotéza předpokládá, že čím více zásahů se proti salmonelám použije, tím je méně pravděpodobné, že bakterie přežijí do konce zpracovatelského procesu. Jako konečnou překážku užívají některé výrobní společnosti namáčení nebo nebo sprchování brojlerů po chlazení.
Předností tohoto postupu je, že kuřata jsou při aplikaci chemické látky čistější než v jakémkoli jiném bodě zpracovatelského procesu a je nejvyšší pravděpodobnost, že bude tato látka působit proti bakteriím na povrchu kůže aniž by došlo k její reakci s odpadní organickou hmotou. Chemické látky, jako je kyselý chloristan sodný, jsou nejúčinnější v případě, že mohou působit přímo na bakterie bez reakce s organickou hmotou. Obecně platí, že výkaly, tuk, protein, krev, žluč a bakteriální biofilmy, které se mohou vyskytnout na povrchu jatečných těl, jsou odstraněny jakmile jatečné tělo opustí chladič.
K chemickým látkám užívaným pro desinfekci patří kyselý chloristan sodný (Sanova); kyselina chlorná; kyselina peroctová; směs chlorovodíku, kyseliny citronové a fosforečné; oxid chloričitý a elektrolyzovaná oxidovaná voda (electrolyzed oxidative water).
Z drůbežářských společnosti sdružených v US Poultry and Egg Assocation jich 67 % užívá chloristan sodný, 25 % oxid chloričitý a 8 % kyselinu chlornou. Koupací tanky užívané pro jejich aplikaci mají různou velikost (189 až 378 l nebo 18 900 až 37 800 l);. doba kontaktu jatečného těla s chemickou látkou v tanku kolísá od 8 sekund do 30 minut.
Koupání nebo spreyování jatečných těl po chlazení je úspěšné a společnosti zjišťují, že zásahy během celého procesu zpracování spolu s máčením po chlazení mohou být pro snižování salmonel a dalších bakterií na přijatelnou hladinu, účinné.