Vydáno: 26. 1. 2009

Autor: bodokova1

Myšlenka vytvořit stránku www.varroamonitoring.cz a systém kontroly spadu kleštíka včelího (VMS) se zrodila v hlavách několika českých včelařů na jaře roku 2008. Ing. Petr Texl, tehdy jako předseda Pracovní společnosti nástavkových včelařů přihlásil tento nápad do soutěže o Grand Prix na brněnském veletrhu Techagro. Veterinární komisi se nápad natolik líbil, že mu udělila cenu GP odborného časopisu Veterinářství. Jak uvádí svazový časopis Včelařství, nejvyšší vedení Českého svazu včelařů však zavedení VMS systému nepodpořilo. Přesto se stále více ukazuje, že projekt má budoucnost – tomu napovídal i velký zájem včelařů, kteří přijeli 10. ledna do Brna, aby si po zhruba půl roce fungování VMS vyměnili cenné zkušenosti. V Brně v budově Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity se setkalo více než 100 českých včelařů.

 

Odborné části dominovaly přednášky našich současně nejlepších včelařských odborníků Ing. Květoslava Čermáka, CSc. a Ing. Antonína Přidala, PhD., který brněnské setkání tvůrců a uživatelů VMS na Mendelově univerzitě zprostředkoval.

 

Šlechtitel včel Květoslav Čermák má již nakročeno k vyšlechtění varoatolerantní kraňské včely. Mechanismů a směrů, kterými by se šlechtění mohlo vydat je podle jeho slov hned několik. Jedním z nich je tzv. grooming – aktivní ničení roztočů včelami (kusadly), odstraňování kukel s kleštíky (čisticí pud), nebo snížení plodování včelstev.

 

Významný včelař Ing. Leoš Dvorský z Mladé Boleslavi (mimo jiné člen Ústředního výboru ČSV) upozornil na to, že současný systém vyšetřování je nedostačující. Je náročný na práci, čas, lidské zdroje, finanční prostředky, navíc je nepřesný. „Jde pouze o monitoring účinnosti léčiv hrazený státem. Nejvíce mi vadí, že systém nedává vůbec žádné možnosti výběru genetického materiálu,“ zdůraznil Dvorský, který v péči o svá včelstva využívá pravidelný monitoring a kyselinu mravenčí. Ing. Dvorský upozornil také na nedostatky VMS a s jeho tvůrci se následně dohodl na tvorbě podrobné mapy varroamonitoringu pro oblast Mladoboleslavska.

 

O tom, co je to integrovaná ochrana proti škůdcům (IPM) informoval přítomné Ing. Ivan Černý. „Škůdce nelze zcela zlikvidovat, ať děláme, co děláme. Všechno léčení slouží jen do doby, než se najde tolerantní včela, která dokáže s parazitem žít. Škála prostředků boje proti škůdci začíná od „měkkých“ až po ty „nejtvrdší“. IPM je časově i cenově náročnější. Vyžaduje znalé a zodpovědné včelaře. Ale snižuje množství dodané chemie, nevzniká rezistence. „Nesmí se ale usnout na vavřínech. Roztoče nikdy nesmíme spustit z očí – stále nás škůdce může něčím překvapit,“ dodal Černý.

 

Ing. Emanuel Veselý, mezi včelaři známý jako tvůrce známého webu Fascinovaný včelař (http://ovcsvpardubice.blog.cz/), ukázal některé méně známé metody detekce roztočů ve včelstvu, jako je například použití jemného práškového cukru, metoda alkoholového omytí, metoda etherového válení a další.

 

Zajímavé byly i poznatky přímo z denní monitorovací praxe, zvláště výhody a nevýhody zasíťované podložky nebo sledování vlivu mravenců na výsledky spadu na podložkách. Jak zabránit zkreslení výsledků tímto hmyzem informoval přítomné Zdeněk Klíma, který pro svou diplomovou práci již rok monitoruje desítky včelstev.

 

Na závěr překvapil svou improvizovanou přednáškou o soukromém výzkumu varroózy Ing. Pavel Holub ze Sušice. Řada dalších včelařů přišla s podnětnými návrhy na zlepšení metod monitoringu, atmosféra byla skvělá, podpořená zájmem posluchačů o společný problém. Zájemci si na závěr akce nakupovali pomůcky pro monitoring – tzv. varroadna a monitorovací podložky, které zde byly k dispozici.

 

 

Zdroj: vetweb.cz, 23.01.2009