Rostoucí obliba GMO v mimoevropských zemích
Vydáno: 17. 6. 2009
Autor:
Geneticky modifikované rostliny pěstuje přes 13 milionů zemědělců v 25 zemích světa, zapojují se i rozvojové země.
Geneticky modifikované rostliny pěstuje na svých polích přes 13 milionů zemědělců v 25 zemích světa, celkem na 125 milionech hektarů. Pěstování těchto rostlin již v roce 1999, tedy před deseti lety, zaujímalo téměř 40 milionů hektarů. Negativní vlivy na člověka a životní prostředí dosud nebyly prokázány. Agentura ISAAA se sídlem v Kanadě registruje z globálního hlediska rostoucí politickou podporu pro pěstování transgenních rostlin.
Zatímco v Evropské unii dosud panuje nedůvěra vůči genovým modifikacím, stále více zemědělců, a to i v rozvojových zemích, tuto šanci využívá. Tak například v Egyptě se pěstuje Bt-kukuřice rezistentní vůči škůdcům, v Burkina Faso Bt-bavlna a v Bolíviji transgenní sója. V Indii rostou geneticky modifikované rostliny na 7,6 mil. hektarů. Doprovodný výzkum bezpečnosti prováděný v Německu v uplynulých deseti letech ještě neposkytl jediný důkaz o negativních účincích na ekosystém a dlouhodobé hospodaření na půdě.
Co přináší GMO spotřebiteli?
Škody na rostlinách způsobené žírem hmyzu otevírají cestu houbám. Jejich toxické metabolity mykotoxiny mohou kontaminovat krmiva a potraviny. Jsou karcinogenní a mohou ve vysokých koncentracích vyvolávat také akutní otravy. Bt-kukuřice je chráněna např. proti velmi rozšířenému zavíječi, jehož housenky svým žírem jinak působí přímé škody ve stéblech. Tento škůdce ročně způsobuje jenom v Německu ztráty ve výši 11 až 12 milionů EUR. Protein bakterie Bacillus thuringiensis (Bt) se teprve ve střevu hmyzu škodícího žírem přeměňuje v enzym, který je toxický výhradně pro tento hmyz. Další zdravotní přednosti geneticky modifikovaných rostlin se již rýsují, např. zdraví prospěšnější sójový olej nebo obiloviny, které nevyvolávají reakce u alergiků. Avšak výzkum potřebuje čas a jistotu, že tyto rostliny budou později také povoleny.