Vydáno: 17. 3. 2011

Autor: Ing. Šárka Vondrášková

     Ale také zjistil, že je to riskantnější zvláště v letech se zvýšeným výskytem strupovitosti, jako například v roce 2008 a že kvůli drahým selektivním insekticidům, které musí být používány, je ochrana proti škůdcům dražší než ta v konvenční produkci.

     Podrobnosti tohoto dokončeného projektu byly poskytnuty patoložkou rostlin Dr. Angelou Berrie z výzkumné organizace East Malling Research (EMR) na 23. výročním technickém dni asociace British Independent Fruit Growers Association konaném 12. ledna 2011.  

     Řekla, že nejvýznamnějším aspektem managementu nulových reziduí je dobrý monitoring škůdců a chorob, s problémy identifikovanými včas a správná akce podniknutá rychle.

     Spotřebitelé chtějí perfektní jablka, odrůdy, o kterých se doslechli a žádná rezidua, a to je pro pěstitele velmi náročná objednávka. Ale protože je management bez reziduí riskantnější, pěstitelé budou potřebovat stimuly, aby jej přijali. Spotřebitelé budou muset platit za ovoce více, ale budou ochotni to dělat?

     Projekt financovaný ministerstvem DEFRA a společnostmi Horticultural Development Company a Worlwide Fruit byl uskutečněn na EMR a pak v komerčních sadech v Kentu a Gloucestershire.

     Preferovaná možnost produkování ovoce bez reziduí byla vyhnout se používání konvenčních pesticidů po odkvětu a pak potlačovat problémy se škůdci a chorobami způsoby, které odstraňují rezidua pesticidů. Riskantnější alternativa by byla používat konvenční pesticidy a prodloužit jejich ochranné lhůty.

     Nejdůležitějšími články posklizňového nebo dormantního období systému bez reziduí byly DMI fungicid pro kontrolu padlí jabloňového (Podosphaera leucotricha) a strupovitosti jabloní (Venturia inaequalis), močovina před opadem listí, aby se eliminoval přezimující původce strupovitosti, měď při opadu listí nebo Folicur proti rakovině, měď před rašením pupenů pro kontrolu strupovitosti a po sklizni aplikovaný aphicid a zimní aplikace nematocidu.

     Během období od opadu květů do období sklizně by jediný užitý fungicid byl nízká dávka síry proti padlí, zatímco při ochraně proti škůdcům by se spoléhalo na virus granulózy nebo Bacillus thuringiensis.

     V systému bez reziduí neexistovala žádná rezidua ve vyprodukovaných jablkách a rezidua  v konvenčně produkovaném ovoci byla pod maximálním limitem reziduí. Problémem je, že stále přesnější měřicí zařízení mohou zjišťovat nižší a nižší rezidua (a tak co není zjistitelné  dnes, může být zjistitelné v budoucnu).   

Horticulture Week, 2011, 28 January, s. 8