Evropská komise se zabývá aktualizací limitů pro olovo, kadmium a rtuť v mořských rybách, korýších a měkkýších. Některé druhy by měly být přeřazeny do skupin s přísnějšími nebo naopak s mírnějšími požadavky.

Evropská komise diskutovala v květnu 2004 v Bruselu potřebu změn limitů pro těžké kovy v potravinách. Je to vyvoláno problémem s rtutí zvláště v dravých mořských rybách. Prostřednictvím Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat mají být nově stanoveny limity pro kadmium, olovo a rtuť v určitých potravinách, což znamená změnu nařízení ES č. 466/2001.
Vzhledem k tomu, že je obtížné stanovit pro každý druh ryb množství ALARA (as low as reasonably achievable – tak nízké, jak je při rozumné praxi splnitelné), musí se pozornost soustředit na hlavní konzumované druhy.
Pokud jde o olovo, navrhuje pracovní skupina jako nejvyšší hodnotu 0,50 mg/kg u bílých krabů, dalších korýšů a měkkýšů a některých humrů, nižší hodnotu (0,40 mg/kg) pro vyjmenované druhy ryb jako úhoř, parmice, sardinky, skvrnití mořští okouni a mořský jazyk. Pro ostatní druhy ryb by se požadovala poloviční hodnota (20 mg/kg).
Pokud jde o kadmium, neměla by u většiny druhů nejvyšší hodnota překročit 0,050 mg/kg ve svalovině, jen u vyjmenovaných druhů (ančovičky, makrelovité ryby, úhoř, parmice šedá, kranas drsný, sardinky, mečoun a tuňák) by zůstal limit 0,1 mg/kg.
V případě rtuti by měl být limit pro většinu ryb ve svalovině 0,50 mg/kg, ale pro vyjmenované druhy (sumcovité, makrelovité, ďas mořský, úhoř, platýs obrovský, marlin, štika, losos, žralok veliký, šupinoploutvec, žralok, makrela hadí, jeseter, mečoun a tuňák) by byla povolena vyšší hodnota (1 mg/kg).
Nejedná se o zásadní změnu limitů, ale v některých případech o přeřazení určitých druhů mořských živočichů do „přísnější“ nebo „mírnější“ kategorie.
EU Food Law, 2004, č. 169, s. 3