Nařízením 2081/92 je regulována buď ochrana zeměpisných údajů, nebo označení původu, nařízením 2082/92 ochrana tradičních specialit. Vysvětluje se význam těchto označení na příkladu německých výrobků.

Nařízením 2081/92 je regulována buď ochrana geografických údajů, nebo označení původu (to závisí na individuálních předpokladech produktu), nařízením 2082/92 ochrana tradičních specialit. O tuto ochranu mohou v zásadě žádat jakékoli zemědělské produkty a potraviny (s výjimkou vína a lihovin, pro které platí zvláštní pravidla). (České překlady lze najít pod celexovými čísly 31992R2081 a 31992R2082 na stránkách Úřadu vlády – ISAP – Data určená veřejnosti). K datu 31. 12. 2004 bylo z německých výrobků zapsáno do Registru 36 výrobků (a 31 minerálních vod).

V případě chráněného zeměpisného  označení (protected designation of origin – PDO) se jedná o produkt, který má alespoň jednu vazbu mezi oblastí původu a některým z produkčních stupňů. To znamená, že výrobek je v příslušné oblasti vypěstován a/nebo zpracován a/nebo vyroben. Proto nemusí suroviny nutně pocházet z příslušného regionu, ale může jít o výrobky, které mají zvláštní renomé (např. Lübecký marcipán, Norimberské klobásy, Sprévaldské okurky, Duryňská tlačenka, Duryňská klobása, Schvarzwaldská šunka).

V případě chráněného označení původu (protected geographical indication – PGI) jsou požadavky vyšší. Musí být prokazatelné, že je výrobek nejen v příslušné oblasti vypěstován, ale také zpracován a vyroben. Znamená to, že surovina v tomto případě musí pocházet z jmenované oblasti (např. Allgäuerský ementál, Altenburský kozí sýr, ldenwaldský snídaňový sýr).

Navíc musí výrobky splňovat určité specifikace (označení, výrobní postup, faktory místně specifické). Pro duryňskou klobásu např. platí, že 51 % masa musí pocházet z duryňských jatek a masných závodů. Mohou být plněny jen do přírodních střívek a vážit 100 až 150 g. Naproti tomu je povoleno individuální kořenění (např. ve východním Duryňsku kmín, v jižním česnek, v severním majoránka). Obdobné klobásy z jiných oblastí nemohou mít v názvu „duryňská“ (dokonce je chráněno i označení „duryňského typu“). Bavorské pivo může být vyráběno jen v Bavorsku, a sice podle místního zákona o čistotě piva.

Národní kontrolní instituce kontrolují, zda výrobky nesoucí příslušné označení tomu také odpovídají.

Pokud jde o tradiční speciality (zemědělské produkty a potraviny se zvláštní povahou), není označení vázáno na určitou oblast, ale musí se prokázat, že jsou vyráběny z tradiční suroviny nebo mají tradiční složení nebo jsou zpracovány/vyrobeny tradičním postupem. V Německu zatím žádné takové výrobky nejsou; do této skupiny patří např. Mozzarella.

V Německu se při přihlašování do Registru postupuje v souladu s nařízením 2081/92 podle zákona a nařízení o značkách. Regionální producenti se sdružují do chráněných společenství a společně pracují na specifikaci výrobku. Přihlášky se podávají u Německého úřadu pro patenty a značky (PDO a PGI) nebo u Spolkového úřadu pro výživu a zemědělství (tradiční speciality). Schválené žádosti jsou zveřejněny v seznamu značek (PDO a PGI) nebo ve Sbírce zákonů (tradiční speciality). Pokud se nevyskytnou připomínky, předá se žádost Evropské komisi a je zveřejněna v Úředním věstníku ES. Pokud nejsou připomínky z ostatních států EU, je výrobek zapsán do registru. Délka postupu závisí na náročnosti specifikace výrobku a na připomínkách. Zpravidla je třeba počítat se 3 až 7 roky.

Zapsáním do Registru výrobci sledují lepší možnosti odbytu.

Poznámka

Právo ČR je v této oblasti harmonizováno s právem EU zákonem 452/2001 Sb. a prováděcí vyhláškou 243/2002 Sb. Žádost o registraci označení může v ČR podle tohoto zákona podat sdružení výrobců nebo zpracovatelů na zboží vyrobené nebo zpracované na příslušném území za podmínek stanovených § 2 tohoto zákona. Jednotlivá fyzická nebo právnická osoba může o registraci požádat v případě, že v době podání žádosti příslušné zboží produkuje na daném území jako jediná. Označením původu je název území, a to v případě, že kvalita nebo vlastnosti zboží jsou převážně dány zvláštnostmi příslušného území.

O zápis označení původu nebo zeměpisného označení se žádá u Úřadu průmyslového vlastnictví, který provádí zápis do rejstříku (platí to pro výrobky z různých oblastí). Úřad předkládá seznam označení registrovaných v ČR k zapsání do rejstříku vedeného Komisí EU.

Ernährungs-Umschau, 52, 2005, č. 1, s. 30-31

Další informace o situaci v ČR:

Tisková zpráva MZe ČR „O ochraně zeměpisných značení a označení původu“